Haas (ODS) se ostře vyjadřuje k novému návrhu zákona, který podle něj představuje brutální podkopávání rozpočtové odpovědnosti v České republice. V souvislosti s tímto tématem se obávám, že přijetí navrhovaných úprav by mohlo mít závažné důsledky pro finanční stabilitu země a veřejné finance obecně. Tento postoj zaujímá ve svém vystoupení a snaží se upozornit na potenciální nebezpečí vyplývající z plánovaných změn.
Ve svém projevu Haas konstatuje, že jeho úvahy jsou stručnější než předchozí debata a rozhodl se nevracet k některým již zmíněným detailům. Zdůrazňuje však potřebu zmínit tři klíčové nepravdy, které byly v rámci diskuze prezentovány. Tyto tvrzení považuje za zásadní pro pochopení celého kontextu navrhovaného zákona.
Prvním bodem je to, že aktuální legislativní návrh není odvozen od práce předchozí vlády. Podle Haase je projekt současného kabinetu výrazně odlišný od sněmovního tisku 68, který byl schválen vládou předchozích představitelů. Dále uvádí, že nelze hovořit o tom, že jde pouze o technickou novelizaci pravidel rozpočtové odpovědnosti země – tato změna má mnohem vážnější dalekosáhlé důsledky.
Tato novela není ani prostou implementací evropských standardů do českého právního rámce. Haas varuje před možnými negativními dopady těchto změn na rozpočtovou stabilitu státu a označuje je za “rozpočtově hazardující”. Vyzývá zákonodárce k serióznímu zvážení nejen okamžitých následků projektu, ale i dlouhodobého vývoje veřejných financí.
Dále citoval tři hlavní rizika související s návrhem: prvním z nich jsou ekonomická a fiskální rizika spojená s plánovanými výdaji státu. Svými slovy podtrhuje nutnost pečlivého sledování sumy výdajů stanovených navrhovaným právním rámcem; snažil se poskytnout realistický náhled na možné náklady spojené s tímto projektem.
Celkový součet plánovaných výdajů by podle jeho názoru mohl překročit objem jednoho státního rozpočtu České republiky během jednoho volebního období. Naznačuje tak závažnost a opodstatněnost svých obav ohledně směřování české ekonomiky a dodatečných závazků vůči občanům i budoucím generacím.
Haas zakončuje svůj projev varováním před tímto rychlým trendem uvolnění fiskálních pravidel jako krok zpět v oblasti rozpočtového řízení země souvisejícímu s její dlouhodobou udržitelností a prosperitou obyvatelstva. Podle něj je nynější směr ohrožením základních principů hospodaření státu i národních financí jako celku.Situace ohledně rozpočtové odpovědnosti v naší zemi nabírá vážné obrysy, jak upozorňuje Haas z ODS. Tato změna, kterou označuje za brutální rozvolnění rozpočtové odpovědnosti, vyvolává vlnu obav. Rozpracovávají se plány na značné investice do energetiky a infrastruktury, které by mohly stát ohromující částky. Dva nové bloky v jaderných elektrárnách Dukovany a Temelín mají podle odhadů přijít minimálně na 1,2 bilionu korun. Zároveň se počítá s dostavbou dálniční sítě a silnic první třídy, což představuje dalších 600 miliard korun. Nepočítají-li se rychlovlaky VRT zmíněná ve vládních únikových doložkách, i dopravní tratě mohou vyžadovat výrazné investice.
Haas kritizuje vládu za to, že plánované únikové doložky umožní skrývat skutečné náklady pod hladinou veřejného závazku a tím poskytují iluzorní přehled o stavu českých financí. Tento trend je pro něj známkou fatálního posunu směrem k většímu zadlužování státu bez adekvátního uvědomění si jeho následků.
Dále uvádí riziko morálního hazardu spojené s novelou zákona o veřejných financích. Pokud by tato novela byla schválena bez potřebných úprav či diskuze, mohlo by to vést k pokřivenému hospodaření s veřejnými prostředky. Upozorňuje na fakt, že pokud projde návrh vlády který nastoluje splatnost tří procent deficitu HDP jako nový standard pro státní finance (což je přírůstek nezanedbatelných 90 miliard koruny), dojde ke značnému omezení investičních projektů prioritního významu.
Podle Haase vznikne dualita ve správě veřejných financí – jedna cesta bude transparentní a druhá skrytá pod různými formulacemi dovolujících výjimky ze zákona bez vědomosti Parlamentu či občanů. To podle něho povede k tomu, že zatímco částka určená na sociální programy bude evidentní ve státním rozpočtu jako přiznaný deficit třech procenta HDP téměř ve výši 90 miliard korun ročně; další nezbytné investice zůstávají skryty v rezervách.
Dále varuje před možným narušením českého ústavního systému tímto způsobem hospodaření s veřejnými prostředky. Pokud vláda získá pravomoc rozhodovat o výdajích až do výše deseti procent celkového rozpočtu bez souhlasu parlamentního orgánu—což by znamenalo mezi 260 až 300 miliardami korun—bude mít tato praxe závažné důsledky nejen pro kontrolu státní pokladny ale také může otřást základem demokratických principů České republiky.
V závěru odmítání této strategie ze strany opozice jasně ilustruje hluboké obavy o budoucnost hospodaření země i oslabování pozic parlamentního orgánu jako garanta finanční stability státu.Haas (ODS) varuje před brutálním rozvolněním rozpočtové odpovědnosti naší země, které může mít dalekosáhlé následky. Podle něj se navrhované změny stávají obrovským ohrožením pro stabilitu českého ústavního systému. Vláda má totiž v úmyslu(obcházet schvalování rozpočtu parlamentem a přímo utrácet z prostředků, které by měly být pečlivě regulovány. Tato situace naznačuje nebezpečný precedens, který může narušit základní principy demokratického řízení financí.
Jedním z nejzásadnějších bodů, které Haas zmiňuje, je navrhovaný mechanismus umožňující vládě používat až 10 procent státního rozpočtu bez potřeby souhlasu ze strany parlamentu. Tento krok podle něj představuje velmi závažný problém a vyžaduje pečlivé přezkoumání. V rámci zdůvodnění tohoto návrhu se vláda odvolává na fakty o ochraně bezpečnosti České republiky; nicméně Haas poukazuje na to, že tato argumentace nedostatečně pokrývá potenciální rizika.
Dále uvádí další slabiny v této oblasti a upozorňuje na fakt, že vláda svou moc v tomto směru nejen posiluje ve spojení s výjimečnými stavy jako jsou válečné nebo nouzové situace ale také s možnostmi konzultací NATO dle článku 4 Severoatlantické smlouvy. Toto propojení pak dává vládě či Bezpečnostní radě státu nahodilou moc k rozhodování nad výdaji našich veřejných financí.
Zásadně kritizuje i oslabení postavení některých ústavních institucí v rámci českého politického systému jako reakci na tento trend snahy o omezení jejich autonomie při správě rozvojových kapitálových celků ve státním rozpočtu. Pokud nedojde ke korekcím těchto návrhů reformních kroků ministerstva financí, může dojít k odklonu od férovosti a transparentnosti celého procesního rámce formulace státního hospodaření.
Haas rovněž doufá, že jeho varování osloví ostatní poslance napříč stranami koalice i opozice a pomůže širší debatu o chutné otázky správy veřejných financí. Značí to potřebu hledat alternativní cesty pro udržitelné hospodaření bez ohrožení ekonomické stability země.
Pokud bude proces změnín takto razantním způsobem bez patřičného dohled většiny reprezentantů národa, hrozíme se zbavení nejen důvěry občanů ve stát samotný ale také zásadního ohrožení šancí budoucích generací na solidární přístup k veřejným prostředkům a zachování demokracie jako takové.Haas (ODS) varoval před drsným uvolněním rozpočtové odpovědnosti České republiky. Podle jeho názoru vláda chystá rozsáhlé změny v podobě navýšení výdajů státního rozpočtu o 10 procent bez souhlasu parlamentu. Tato situace, zejména spojená s nedávnými bezpečnostními incidenty, vyvolává obavy z možného zneužití těchto opatření a ohrožení fiskální stability země.
Přestože kabinet tvrdí, že tyto kroky budou vázány pouze na výjimečné situace, Haas zpochybňuje tento argument a upozorňuje na potenciální nejasnosti ve formulacích navrhovaného zákona. Upozorňuje také na zrušení zvláštního důchodového účtu, který měl být dosud účelově vázán pro potřeby důchodového systému a vyrovnávání jeho schodků.
Haas rovněž podotkl, že vláda by měla brát v potaz doporučení Národní rozpočtové rady, kterou dříve kritizovala. Z minulých predikcí této rady vyplynulo pozitivní očekávání budoucích přebytků důchodového systému do roku 2035. Tento scénář předpokládá stabilizaci financování s přebytkem až 20 miliard korun pro rok 2026.
Navzdory těmto příznivým prognózám se Haas obává politického využití těchto prostředků vládou k dosažení jejích cílů podle programového prohlášení. Očekává tedy transfer přebytků do běžného utrácení státu bez potřebné kontroly ze strany parlamentu.
Dalším problémem jsou únikové doložky vůči rozpočtovým omezením týkající se bezpečnosti i strategických investic. Tyto klauzule jsou podle Haase formulovány natolik volně, že umožňují vládě široký prostor k jednání bez odpovídající veřejné odpovědnosti či posvěcení od zákonodárců.
Haas zdůraznil nutnost transparentního řízení a dodržování principu legislativní kontroly nad výdaji státního rozpočtu. Varoval před riziky spojenými s nedostatečnou kontrolou a hrozbami vznikajícími ze slabé fiskální disciplíny pro budoucnost České republiky a její ekonomiku jako celku.Rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti, které nazval poslanec Haas (ODS) “brutálním,” vzbuzuje mnohé obavy ohledně finanční stability naší země. Podle jeho názoru se tímto krokem jasně ukazuje nedostatek transparentnosti ve státních financích. Zmínil, že toto rozvolnění má potenciál skrýt skutečný dluh a náklady spojené s důležitými infrastrukturními projekty pod záminkou urychlení výstavby strategických staveb.
Haas dále upozornil na konkrétní položky ve veřejných investicích, o kterých se domnívá, že by měly být součástí veřejného rozpočtu a neměly by být vyňaty z odpovědnosti státu. Vyjádřil podporu pro klíčové projekty jako dostavbu dálnic, jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně či přístavování Labe přes Děčín a Přelouč. Z tohoto pohledu je podle něj ironií, když se ignorují jiné významné stavby silnic nižších tříd.
Dalším bodem kritiky je zahrnutí regionálních železničních tratí do vládního schématu prioritních projektů bez zohlednění jejich celkového finansování a potřebností. Haas argumentoval proti skrytému zadlužení v případech takovýchto tratí, jako jsou Otrokovice – Vizovice nebo Studénka – Veřovice, když tvrdil, že tyto stavby si zaslouží vážnější pozornost i finanční pokrytí.
V rámci debaty o strukturálním saldu pak slaďoval argumenty ministerstva s evropskými normami. Upozornil na to, jak vláda nekonzistentně přistupuje k implementaci evropských pravidel ve svých návrzích legislativy týkající se státního rozpočtu a předpokládaného poklesu strukturálního schodku za následující roky.
Haas také vznesl důrazný dotaz k výši a cílovým datům poklesu strukturálního salda do roku 2027. Vyzval koalici k tomu, aby udržela platnost § 10a až do konce stanovené trajektorie; pokud ministerstvo považovalo tento cíl za reálný a přijatelné cílové rozpětí pro státní finance v nadcházejících letech.
Závěrem své řeči poslanec vyjádřil víru ve zdravý rozum všech poslanců při hlasování o navržených opatřeních týkajících se strategických investic v oblasti infrastruktury. Očekává kvalitní diskusi o těchto závažných tématech v kulturním duchu spolupráce mezi stranami stěžejními pro budoucnost české ekonomiky i společnosti jako celku.Haas (ODS): Brutální rozvolnění rozpočtové odpovědnosti naší země
Z pohledu ODS je aktuální situace v oblasti státního rozpočtu velmi znepokojující. Domníváme se, že nedávné změny v pravidlech pro jeho úpravy představují vážné ohrožení hospodářské stability České republiky. Snížení striktnosti rozpočtových pravidel, které umožňuje opakované přepracování schváleného státního rozpočtu, považujeme za nesprávné a nezodpovědné.
Dle našeho názoru se budeme muset vyrovnat s absurdním přístupem k řízení veřejných financí. Je nepochopitelné, že při tak složitém tématu jako jsou pravidla pro fungování státní pokladny nastává situace, kdy určitý den platí zákony a jindy zase ne. Takovýto chaotický přístup není podle nás žádoucí a podkopává důvěru občanů ve stabilitu našeho hospodářství.
Kritické body jsou spojeny jak s celkovým směřováním politiky hnutí ANO, tak i s postupem při projednávání klíčových legislativních dokumentů. Obzvláště znepokojivá je snaha o omezení procesů v rámci tzv. zákona o státních službách a domácích kapitolách souvisejících s veřejnými financemi.
Připadá nám alarmující to, že dochází k překvapivým krokům ze strany koaličních partnerů ODS a hnutí ANO ohledně ochoty revidovat autonomní procesy týkající se správy rozpočtových kapitol. Tento krok vnímáme jako zásah do standardu demokratického rozhodování a výkonnosti vlády.
Snažíme se pochopit motivaci hnutí ANO vůči některým politickým manévrům a jejich vztahům vůči spolupracujícím stranám v rámci koalice. Tyto strategické tahy by mohly signalizovat určité neshody či malichernosti uvnitř vedení vlády a mohou mít dalekosáhlé následky na příští fiskální roky.
V závěru bych chtěl apelovat nejen na motoristy ale i na všechny občany: je velmi důležité sledovat schvalovací procesy týkající se státního rozpočtu pro nadcházející období 2026 alespoň z pohledu předpokládaného deficitu. Tato problematika by neměla být opomíjena nebo bagatelizována; rozdíl mezi lety 2025 a 2026 bude jistě významný stejně jako dopady těchto rozhodnutí na náš každodenní život ve státě.Poslanec Mgr. Karel Haas z ODS kritizoval současné trend rozvolňování rozpočtové odpovědnosti v České republice, označujíc jej za brutální. Podle něj je nezbytné si uvědomit vážnost této situace, jelikož takové kroky mohou mít dlouhodobé následky na ekonomiku a veřejné finance. Haas se domnívá, že vláda by měla klást důraz na finanční disciplínu a zodpovědnost vůči občanům.
Haas upozorňuje na fakt, že neomezené zadlužování může vést k destabilizaci ekonomiky a zvýšení rizik pro budoucnost země. Tímto způsobem si podle jeho názoru vláda svazuje ruce při přijímání potřebných opatření na zlepšení hospodářské situace. V projevu ve sněmovně zdůraznil potřebu racionálního přístupu k veřejným financím a spolehlivého plánování výdajů.
Další kritikou vůči vládním praktikám byla skutečnost, že některá rozhodnutí nejsou dostatečně promyšlená a ignorují principy rozpočtového provedení. Poslanec uvedl příklady některých návrhů politiky, které se zdají být populistické a krátkodobé bez ohledu na dlouhodobé dopady na státní pokladnu.
Podle Haase by vláda měla místo rozvolnění pravidel hledat cesty ke zvyšování efektivity ve využívání veřejných prostředků, což by mohlo vést ke stabilnějšímu hospodaření státu. Odsoudil také neochotu některých vládních představitelů přijmout nepříjemná rozhodnutí ohledně škrtů v rozpočtu nebo úsporných opatření.
V rámci diskuze o finančním zdraví země poslanec navrhuje zavést opatření k lepší kontrole výdajových položek státního rozpočtu a vyzývá kolegy v politice k většímu konsensu o důležitosti fiskální stability pro budoucnost České republiky. Je přesvědčen, že jen tak lze zajistit udržitelnost sociálních programů bez nutnosti dalšího zadlužování státu.
S postupujícími debatami o financích podtrhl Haas i význam spolupráce mezi jednotlivými politickými subjekty s cílem nalézt společné řešení krizových situací týkajících se veřejného sektoru a ochránit tím zájmy občanů před negativními dopady nezodpovědných rozhodnutí vlády dneška i budoucna.