
Hanzlíková (ANO): Je složité dát do jedné dávky dva systémy, které cílily na jiné skupiny a řešily jiné situace. Takto hovořila poslankyně Jana Hanzlíková o komplikacích, které vznikají při snaze spojit různé dávkové systémy do jednoho. Upozornila na historické odlišnosti těchto systémů, které měly různou filozofii a cílily na specifické skupiny obyvatelstva. Tato situace činí implementaci nového systému náročnou, zejména když některé zranitelné osoby nejsou dostatečně jasně vymezeny.
Hanzlíková vyjádřila svůj nesouhlas s návrhem majetkového testu a kritizovala úzké zaměření původního návrhu na určitý okruh zranitelných občanů. Podle ní je důležité, aby byly tyto osoby přesně definovány v legislativním rámci; jejich zařazení má zásadní vliv na výpočet dávek. V návaznosti na diskuse probíhající po prvním čtení navrhla pozměňovací návrhy k zákonu, které by měly tuto problematiku zlepšit.
Poslankyně dále zmínila, že občané si stále kladou otázky ohledně dopadů nového systému vyplácení dávek. Mnozí se ptají na svou situaci a obávají se potenciálních změn v podpůrných platbách domácností. Tyto obavy signalizují nedostatek informovanosti o navrhovaných úpravách a způsobu jejich implementace.
Doplnila také komentář ministra o plánované kalkulačce pro výpočet dávek; upozornila však на to, že mnoho lidí potřebuje dodatečné informace k tomu, jak bude nový systém fungovat v praxi. Hanzlíková věří, že pokud by byla možnost kalkulací dostupná už dříve ve fázi přípravy návrhu zákona, mnohé nejistoty by bylo možné předejít.
Vzhledem k zavedeným pravidlům je dle Hanzlíkové zásadní nejen správnost definic zranitelných osob v legislativě samotné, ale také jasná komunikace vládních institucí směrem k obyvatelstvu ohledně chystaných změn ve výpočtech sociálních dávek.
Diskuze kolem této problematiky tak ukazuje potřebu důslednějšího přístupu ke komunikaci s veřejností i dotváření krajinné sociální politiky takovým způsobem, aby byl snadno pochopitelný široké veřejnosti – což nakonec povede i k větší důvěře občanů vůči vládním strukturám a neživotaschopným systémům podpory.Hanzlíková (ANO) upozorňuje na komplikovanost slučování dvou různých systémů dávek, které byly původně určeny pro odlišné skupiny obyvatel a měly za cíl řešit specifické situace. Jak zdůrazňuje, je klíčové zajistit, aby při přechodu na nový systém nebyly opomenuty zranitelné osoby. To si žádá důkladnou úvahu o tom, kdo by měl být do systému zahrnut a jakým způsobem.
V souvislosti s těmito zranitelnými skupinami navrhuje Hanzlíková pozměňovací návrh D1. Ten má za cíl rozšířit definici vyhrazenou v paragrafu 7 o osoby invalidní v prvním stupni, pečující o děti do dvanácti let závislé na pomoci dospělé osoby a také ty v dočasné pracovní neschopnosti překračující šest měsíců. Druhá zmíněná kategorie lidí pravidelně dostává podporu kvůli svému zdravotnímu stavu, což pak ovlivňuje jejich schopnost účastnit se pracovního trhu.
Dále Hanzlíková apeluje na zvýhodněný výpočet dávek spojených s bydlením pro lidi se zdravotním postižením skrze další pozměňovací návrh označený jako D3. Tento návrh se zaměřuje na náklady spojené s bydlením, které jsou často vyšší u této populace kvůli speciálním potřebám jako jsou vyšší spotřeba energie nebo požadavek na příjem tepla ve vybraném bytovém prostoru.
Zpráva Hanzlíkové také konstatuje, že původní varianty navrhovaného zákona by pravděpodobně nezískaly podporu jejího hnutí ANO. Bylo totiž prokázáno pomocí analýzy ziskových organizací, že mnohé rodiny či jednotlivci by mohli přijít o značnou částku peněz – až tisíce korun – pokud by novinka prošla bez diskutovaných změn.
I přestože se situace stále vyvíjí a některé pozměňovací návrhy budou muset být posouzeny ve společném režimu, Hanzlíková doufá v kladný výsledek svého úsilí. Až bude jasné, které úpravy byly schváleny a jaký vliv mají na konečný text legislativního tisku jako celku, plánují členové ANO debatovat o dalším postupu.
Nakonec je třeba zdůraznit význam efektivních politik zaměřených například i na vedení diskusí mezi politickými subjekty ohledně otázek sociálního zabezpečení a dávek pro různé konkrétní segmenty populace takovým způsobem, aby nikdo nezůstával stranou ani v průběhu změn legislativních opatření této povahy.