Hrnčíř (SPD) uvedl, že zavedení maximálních marží mělo klíčový vliv na udržení cen pohonných hmot na čerpacích stanicích pod psychologickou hranicí 50 korun. Tento krok se ukázal jako efektivní opatření, které ochránilo občany před možnými spekulacemi ze strany distributorů. Díky specifickému vzorci, který kombinuje cenu na rotterdamské burze s konstantním koeficientem nákladů, bylo dosaženo stabilizace cen i v době vysoké volatility.
Přesto je nutné brát v potaz, že tento zásah do volného trhu je mimořádný a má dočasný charakter. Dlouhodobě by přílišná regulace mohla zpomalit modernizaci čerpacích stanic a omezit soutěž v sektoru. V současné situaci však Hrnčíř zdůrazňuje, že převažují pozitivní sociální a ekonomické efekty nad negativními dopady tohoto opatření.
Podle nejnovější prognózy Ministerstva financí se dostávají obavy o ekonomický růst na skutečné dno. Zpomalení ekonomiky bude mít za následek výraznou ztrátu příjmů pro státní rozpočet zejména kvůli nižšímu inkasu DPH a poklesu daně z příjmů právnických osob. Analýzy naznačují možné deficitní „díry“ dosahující rozsahu mezi 25 až 35 miliardami korun.
Pokud vláda neplánuje vzdát se investic do budoucnosti, bude muset co nejdříve předložit novelu zákona o státním rozpočtu. S rostoucím deficitem spojeným s vyššími mandatorními výdaji vzhledem k inflačním tlakům je jasné, že existující deficit není dlouhodobě udržitelný.
Hrnčíř upozorňuje také na to, jak důležitá nebude jen rovnováha veřejných financí ale i implementace bezodkladných kroků k posilování energetické bezpečnosti ČR vůči externím rizikům a zdražování energií po celém světě.
Je tedy nutná rychlá reakce od vlády nejenom pokud jde o úpravy v hospodaření státu ale také hledání strategií pro podporu českého podnikatelského prostředí ve světle aktuálních výzev.