Ministr Marian Jurečka z KDU-ČSL v posledním vystoupení upozornil na závažnost plánovaného vládního schodku a položil otázku, zda bude příští deficit 310, 340, 360 či dokonce 400 miliard korun. Jeho obavy pramení z nedávného postupu vládní koalice k návrhu zákona o zvýšeném zadlužení České republiky, kterým se prochází ve třetím čtení. Podle něj je nynější situace alarmující a citlivá témata rozpočtové disciplíny jsou opomíjena.
Jurečka kritizoval rychlost projednávání návrhu zákona, který podle něj nemůže být schválen za tak extrémně krátký časový úsek. Vznesl námitky vůči tomu, že v tomto období výborů je přístup poslanců omezován a rozhodování by mělo být pečlivějším procesem reflektujícím tradiční zvyklosti Sněmovny.
Dále mířil na velmi specifické detaily ohledně pozměňovacích návrhů, které byly předloženy pouze několik hodin před zahájením druhého čtení. Jurečka poukázal na to, že tyto změny zásadně mění původní cíl legislativy zaměřené na transpozici evropského práva do české legislativy a místo toho tento zákon přetváří v nástroj k většímu zadlužování státu.
Podle jeho slov ministryně financí začíná realizovat strategii vedoucí k trvalému nárůstu státního dluhu bez dostatečně jasné koncepce či odpovědnosti ke generacím dopředu. Upozornil také na to, že se mnozí poslanci nejsou schopni vyjádřit k zásadním otázkám ohledně budoucnosti veřejných financí a plánovaného deficitu pro rok 2027.
Jurečka si zeptal ministryně i na konkrétní čísla týkající se plánovaného rozpočtu pro nadcházející léta; nepožadoval přesné částky až do miliardy, ale alespoň odhady hranice schodků – právě tyto informace by považoval za nezbytné pro budoucnost ekonomiky země. Až doteď současná vláda neuspořádala diskusi zaměřenou tímto směrem ani nespecifikovala možné dopady svých rozhodnutí plnorozpočtových opatření.
Závěr jeho výkonu směřoval k dalším kritickým poznámkám vůči ministryni financí s důrazem na nutnost transparentnosti státních finančních plánů vůči veřejnosti – občanům této země by měli mít jasný pohled na stav užívání finančních zdrojů vlády i očekáváný směr budoucích deficitních trendů. Jurečkovo poselství tedy nabývá formátu výzvy ke zvýšení povinnosti vlády v rámci sjednocení jejího hospodaření s rozpočtovými pravidly a dodržování etiky správy státních financí.
