V článku od Mgr. Evy Kaprálové, krajské zastupitelky ze strany PRO, se zabývá otázkou charakteru a otevřenosti v rámci veřejnoprávních médií. Autorčino znepokojení vychází z situace, kdy se v České televizi pravidelně setkáváme s jednostranným pohledem na různé záležitosti ve společnosti. Kaprálová tvrdí, že ti, kteří kritizují financování a fungování médií nebo nabízejí alternativní názory, jsou označováni za populisty nebo extremisty.
Podle jejích slov je zajímavé sledovat upozornění na ohrožení demokracie ze strany zaměstnanců institucí, které dlouhodobě prezentují pouze jeden názorový směr – ten liberálně progresivní. Tato jednostrannost vyvolává otázky o skutečné pluralitě názorů ve veřejném prostoru.
Situace se mění a nyní slyšíme hlasy volající po principu demokratického jednání a ohleduplnosti k různým názorům. Vybízena kritiky na adresu politiky financujících mediálních domů naznačuje Kaprálová paradox: politika zde byla vždy přítomná, ale zdá se, že někteří aktéři jsou nespokojeni s tímto novým rozdělením sil.
Kaprálová dále vytváří reflexi o tom, co vlastně znamená mít charakter v politice i veřejném diskurzu. Odkazuje na to, že demokracie by měla zahrnovat širokou škálu perspektiv – dokonce i ty nepohodlné názory nenazval “dezolaty”. Skepticky hodnotí situaci jako takovou dnes panující jednou téměř výhradně liberální “kulturu”.
Demokracie není podle jejího přesvědčení o shodě všech hlasů; skutečná síla této formy vlády spočívá právě ve schopnosti tolerovat i mínění druhých lidí bez jejich stigmatu či dehonestace. Tento problém vidí jako alarmující u mnoha tzv. “strážců” demokracie dnes působících v médiích.
K závěru Kaprálová uzavírá svou úvahu varováním před stagnací myšlení: uzavřené instituce patřící elitám nemohou reprezentovat celé obyvatelstvo. A proto klade důraz na to zbavit se struktur žijících z peněz občanů bez respektu k nim samým či k jejich postojům.
Tento příspěvek evokuje zásadní debatu nejen o podobách českých médií a jejich vztahu ke společnosti obecně – je také výzvou pro transformaci myšlení a hodnotový základ veřejného diskurzu s cílem posilovat skutečně demokratické procesy více než dosud obecně platné trendy omezeného chápání plurality názorů.
