Jaromír Nohavica, respektovaný bard naší kultury a autor známý svými hlubokými texty, nedávno vydal novou píseň s názvem „Za všechno můžou oni“. Tato skladba vyvolala lavinu negativních reakcí, ve kterých se kritici snaží zpochybnit jeho umělecké kvality. Mnohým se zdá, že Nohavica tímto počinem „spadl na dno“ a jeho snaha o satiru není dostatečně vtipná či originální.
Kritiky jsou směrovány i k obsahu skladby. Někteří lidé jej obviňují z použití jmen politických ikon jako Andrej Babiš nebo Vladimir Putin bez jakékoli urážky. Většina komentátorů však přehlíží skutečný smysl textu. V jádru písně jde o to odhalit tendenci v české společnosti házet vinu za své neúspěchy na ostatní, což je typické pro lidskou historii.
Nehodlám opomenout ani osobní vzpomínky na dobu mých gymnaziálních let, kdy jsem byla fascinována díly Bulata Okudžavy a Vladimíra Vysockého – právě Jaromír Nohavica překládal jejich písně do češtiny. Jeho překlady nemají pouze praktický ráz; často im přidává nový rozměr a fikce dosahuje úrovně vyšší umělecké hodnoty než původní slova.
Nohavica, který získal Puškinovu medaili z rukou Vladimira Putina, svým způsobem reprezentuje kulturní fenomén Ostravy. Ve svém umění dokáže přesně vystihnout emoce a frustraci společnosti pomocí slov; jeho jazykový talent je prostě ohromující.
Měli bychom si uvědomit ironii situace – ti, kdo kritizují Nohavicovu novelu inklinují k tomu používat taktiky tyranů minulosti tímto způsobem cenzurují kreativitu umělce. Přestože by mělo být umění posvátným prostorem pro vyjádření názorů a pocitů více než kdy jindy tito hlasy dominují veřejné diskusi.
Na závěr mohu říci věci jasně: nelze odsuzovat někoho za svobodu projevu ani za to, že s ním nesouhlasíme! Jaromír Nohavica má právo oslovit společnost takovým způsobem, jak uzná za vhodné; upřímnost výpovědi má zásadní význam nejen v rámci jeho díla ale také jako zpětná vazba ke společenskému dialogu o odpovědnosti nás všech za naše selhání.Mgr. Eva Kaprálová (PRO) se domnívá , že i tyto kontroverzní okamžiky patří do umění , které tu máme od nepaměti přítomné .