V nedávném prohlášení Kateřiny Konečné z KSČM se objevila závažná výtka týkající se energetické politiky Evropy. Upozorňuje na to, že se opět stáváme závislými, ale nyní spíše na plynu ze zemí druhého světa. Podle jejího názoru to naznačuje obrat od jedné formy závislosti k jiné, a to s vyššími náklady pro evropské spotřebitele.
Na počátku roku jsme čelili významným změnám v dodávkách plynu do Evropy skrze Ukrajinu. V důsledku toho pravděpodobně ovlivní současnou situaci mnoho chystaných opatření a plánů. Prvním aspektem, který je třeba vzít v úvahu, je otázka dostupnosti zimního plynu – ta by měla být dostatečná a nemusíme pociťovat hrozbu jeho nedostatku.
Oproti tomu ceny energií zažívají značný vzestup. Konečná poukazuje na paradox: čím méně je něčeho na trhu k dispozici, tím více se jeho cena zvyšuje. Tento ekonomický princip by neměl být cizí ani politikům či odborníkům v oblasti energetiky.
Zvýšení cen nepochybně přinese profit několika velkým dodavatelským firmám jako jsou Spojené státy americké, které prodávají plyn Evropě za mnohonásobně vyšší ceny než domácím spotřebitelům. Tato situace tak rozšiřuje nerovnost mezi bohatými exportéry energií a evropskými státy.
Naopak dopady této energetické krize pocítíme my všichni – obyčejní lidé i ukrajinský stát samotný, který přišel o významné příjmy po snížení dovozu přes své území. Tyto ztráty mohou dosáhnout až 20 miliard korun ročně pro Ukrajinu a nevypadají povzbudivě ani pro ekonomiku našich zemí.
Konečná varuje před přehlédnutím důsledků této nové formy závislosti na dražším okolním trhu s energiemi: ”Evropa tímto krokem oslabila svou konkurenceschopnost,” shrňuje svoji výtku vůči aktuální situaci a nabádá ke zvýšené opatrnosti ve strategických rozhodnutích ohledně energetických zdrojů do budoucna.