Na konferenci s názvem “Koudelka (Trikolora): Středoevropská naděje” se sešli významní představitelé z oblasti politiky a akademického světa, aby diskutovali o možnostech středoevropské spolupráce. Akce byla zahájena předáním Ceny sv. Vojtěcha polskému filozofovi Ryszardu Antoni Legutkovi, který má za sebou svou kariéru jako minister školství a europoslanec. Tato cena je vyjádřením uznání jeho vynikajícího přínosu pro vztahy mezi zeměmi střední Evropy.
Na mnoha panelových diskuzích vystoupili významné politické osobnosti jako Karel Havlíček, který usiluje o místo místopředsedy české vlády, dále Krysztof Bosak, zástupce maršálka Sněmu Polské republiky, nebo Tomáš Taraba ze Slovenska. Své myšlenky sdělili také Boris Bratina ze Srbska a další hosté z různých evropských států. V rámci konference se probíraly témata jako společná infrastruktura pro hospodářský rozvoj nebo role vzdělávacích systémů v rámci evropské doktríny.
Slovenský místopředseda vlády Tomáš Taraba ve svém projevu zdůraznil potřebu reformovat současný model bruselské integrace. Připomněl zásadní moment z historie – povolení křesťanství římským císařem Konstantinem Velkým – a varoval před očekáváním změny přímo od evropských institucí; rozhodující budou podle něj silné členské státy.
Dimos Thanasoulas z Řecka přinesl zajímavou metaforu vypovídající o Evropské unii jako tělesném problému spojeném s neefektivním řešením diktovaným byrokracií Bruselu. Naznačil nutnost opustit závislost na dotacích Evropské unie i kritiku její neschopnosti reagovat na aktuální výzvy.
V sekci zaměřené na institucionální model efektivní spolupráce středoevropských zemí moderované bývalým místopředsedou Ústavního soudu Jaroslavem Fenykem, vystoupili odborníci různého původu včetně Zdeňka Koudelky reprezentujícího Moravu. Byl odmítnut jakýkoliv pokus vytvořit podobnost mezi středoevropskou integrací a fungováním současné EU; slovenština i maďarština naznačily nezbytnost zachování principu jednomyslnosti při rozhodování států.
Podle diskutujících má být středoevropská spolupráce postavena na vzájemně dohodnutých smlouvách a neformálních asociacích namísto rigidních struktur typických pro EU. Pokračování diskuze ukázalo možnosti takové integrace nejen uvnitř Evropské unie při koordinaci zahraniční politiky či armádních nákupů ale zároveň poukázalo na riziko jejího případného zhroucení vlivem aktuálně probíhajících politických trendů zaměřených na ekologická opatření bez reálného hospodářského základu.
Celkově konference “Koudelka (Trikolora): Středoevropská naděje” představila širokou škálu názorů vedených snahou posunout debatu směrem k větší soběstačnosti jednotlivých národních států ve středu Evropy a afirmovala vědomosti navrhovaného modelu spolupráce s ohledem na historické zkušenosti regionálních partnerství.Koudelka (Trikolora): Středoevropská naděje. Tento úryvek odkazuje na významnou roli, kterou má střední Evropa v kontextu současných geopolitických změn. Po roce 2015 se region setkal s výzvami souvisejícími s bruselskou imigrační politikou, a proto je nezbytné hledat cesty, jak posílit spolupráci mezi státy střední a jihovýchodní Evropy. Zdeněk Koudelka z Trikolory vyjadřuje přesvědčení, že pokud dojde ke kolapsu Evropské unie, mohou tyto státy uzavřít dohody o společném trhu bez komplikovanější administrativy.
Na nedávné konferenci se členové Trikolory shodli na tom, že globální uspořádání prochází transformací od unipolárního k multipolárnímu systému. Současné krize jak na východě, tak i na západě Evropy znamenají pro státy střední a jihovýchodní Evropy zásadní volbu. Koudelka varuje před tím, aby se tento region nestal pouze pasivním hráčem ve hře velmocí; je třeba aktivně chránit národní zájmy a angažovat se v udržení našeho kulturního dědictví.
Politické a ekonomické spolupráce by měly být prioritami pro všechny země tohoto regionu. Společným úsilím můžeme zvýšit objem vzájemného obchodu i investic ve všech relevantních oblastech – od kultury po vědu či vzdělání. To přispěje k větší stabilitě našich států a může přinést výhody našim ekonomikám i občanům.
Mezi klíčové kroky patří obnovování dopravní a energetické infrastruktury. Tato opatření mají potenciál podpořit ekonomický růst jakožto faktor důležitý pro budoucnost národních států ve středoevropském prostoru. Taková politika by měla sloužit jako základ strategického rozvoje této oblasti.
Nicméně samotný ekonomický pokrok nebude stačit; je důležité také posilovat morální hodnoty našich společností a duchovní sílu státu při ochraně jeho zájmů. Nová generace občanů má klíčovou roli v dalších fázích tohoto procesu zajistit nejen prosperitu svého národa, ale také jeho kulturní identitu.
Při pohledu do budoucnosti by měly země středního Východu začít diskutovat o možnosti vzniku institucí podporujících blížící se spolupráci mezi svými vládami bez potřeby vytváření nových nadnárodních bariér nebo byrokracie. Klade si za cíl dlouhodobým způsobem zajistit mírové soužití mezi každým z těchto národních států navzdory očekávaným obtížím ze strany mezinárodního společenství.