Lacina (STAN) zdůrazňuje, že je nezbytné, abychom se začali chovat jako silná mocnost, která vystupuje jednotně a jasně. V rámci aktuální geopolitické situace je klíčové snížit rozpor mezi státy a reagovat na agresi jiných národů s větší rozhodností. Tento výrok přichází v době, kdy mezinárodní bezpečnostní architektura prochází významnými změnami pod vlivem různých faktorů.
Upozorňuje také na to, že minulost nám poskytla cenné lekce. Zkušenosti z let 1938 a 1968 by měly být varováním před tím, co hrozí agresorům v dnešním světě. Evropané si uvědomují reálnou situaci – vědí, kdo bojuje za svobodu a kdo má úmysly použít sílu proti slabšímu sousedovi. Několik evropských států jako Pobaltí či Polsko se již aktivně angažuje v podpoře solidarity s Ukrajinou.
Podle Laciny (STAN) diskutujeme o evropské kolektivní bezpečnosti již delší dobu a zdálo se mu nepochopitelné, proč někteří politici neberou tuto problematiku vážně. Vzpomíná na dobu nedávno minula, kdy byl jeho názor zesměšňován kvůli volání po potřebě vytvoření silné obrany v Evropě. Dnes však nastal čas jednat rychleji a efektivněji.
Naše země musí prokázat vedení nejen skrze diplomatickou komunikaci ale i silnou soudržnost našich postojů vůči mezinárodním záležitostem. Místo vzájemných sporů bychom měli uplatnit strategii společného postupu ve všech relevantních otázkách bezpečnosti.
Praktická akce je nyní klonována k tomu nejpodstatnějšímu: posílil bychom struktury celé Evropské unie takovým způsobem, aby uměla pružně reagovat na aktuální hrozby – hospodářské nebo vojenské povahy. Naše solidarita by měla přetrvávat i do budoucna prostřednictvím podpory demokracie ve státech napadnutých agresoři.
V závěru lze říci, že bez evidentní shody a spolupráce mezi členskými zeměmi EU nebude možné čelit výzevám 21. století vůči míru a stabilitě v našem regionu ani mimo něj! Společný jazyk moci může být klíčem k tomu zajistit trvalý mír v Evropě i globálně takový jaký si všichni přejeme dosáhnout.