Tomio Okamura, předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD), vyjádřil silné obavy ohledně nového nařízení tzv. Green Dealu EU, které považuje za prostředek k totalitnímu sledování podniků a jednotlivců. Podle něj tento systém zavádí podobné praktiky jako čínské sociální kredity a ohrožuje soukromí zaměstnanců, když se zaměstnavatelé ptají na detaily jejich každodenního života – od způsobu dojíždění do práce po pracovní zvyklosti.
Od letošního roku musí větší společnosti s více než 250 pracovníky a minimálně miliardovým obratem plnit nové povinnosti týkající se reportování ekologických a společenských ukazatelů. Pro největší firmy, jako jsou banky, platily tyto požadavky už od loňského roku. Tato legislativa je výsledkem evropské směrnice z roku 2022 zaměřené na změnu účetních standardů.
Požadavek na nefinanční reportování známý jako ESG (environmentální, sociální a správní aspekty) zahrnuje množství kritérií zaměřujících se na ekologické chování firem i jejich vliv na společnost. Například firmy podávají zprávy o svých praktikách v oblasti vytápění, nakládání s odpady či podpoře rovnosti příležitostí nejen v pracovním prostředí.
Přístup Evropské unie zdůrazňuje plnění multikulturních nebo ekologických cílů a podle Okamury to může vést ke vzniku systému hodnocení podobného čínským sociálním kreditům – kde ty subjekty, které lépe splňují dané ideologické požadavky, budou mít skvělejší kredit.
Zaměstnanci firem mohou být dotazováni například i o tom jakým způsobem cestují do zaměstnání – zda využívají osobní vůz nebo veřejnou dopravu. Takové informace mají sloužit pro výpočet uhlíkové stopy organizací. Pojišťovna Kooperativa i mobilní operátor Vodafone již implementovaly podobné dotazníky mezi své pracovníky ke sledování dopadů jejich dojíždění.
Hlášení podle směrnice Evropského parlamentu stanovené ve vyhlášce 2022/2464 se začne uplatňovat od roku 2025 pro větší firmy a rozšiřovat se bude také na malé a střední podniky obchodované veřejně od následujícího roku. Okamura (SPD) tedy opět volá po odstoupení od Green Dealu EU spolu s pařížskými klimatickými závazky či systémem emisních povolenek kvůli obavám z narušení soukromého prostoru občanů i firem v České republice.