Mezinárodní olympijský výbor se ocitl v nelichotivé situaci, kdy jeho rozhodnutí vyloučit ukrajinského skeletonistu Vladyslava Haraskevyče ze závodu vyvolalo značné pobouření. Důvodem tohoto kroku byla skutečnost, že sportovec na své přilbě nesl fotografie ukrajinských atletů, kteří byli zabiti během ruské invaze. Tento incident opět ukazuje na morální pokrytectví olympionismu a zdá se, že MOV nemá odvahu postavit se k vážným otázkám jako je válečná tragédie a její oběti.
Prezidentka Mezinárodního olympijského výboru, Thomas Bachová, vyjádřila svou frustraci po neúspěšném pokusu o přesvědčení Haraskevyče k odstranění těchto symbolů. Její reakce naznačuje povědomí o tom, že rozhodnutí MOV je velmi kontroverzní a nemorální. Veřejnost i odborníci jako Martin Doktor z českého olympijského týmu se shodují na tom, že politické činy by do sportu patřit neměly – avšak forma úcty připomínající oběti zla je podle nich politickým gestem.
Vrátíme-li se do historie Ruska během olympijských her, zjistíme alarmující trendy: země vedla tři invaze v průběhu různých her a zapojila se do státem řízeného dopingového skandálu. Ukrajinští zdroje uvádějí, že ve válce přišlo o život více než 650 sportovců a trenérů. Tento kontext dělá rozhodnutí MOV ještě problematičtější.
Sportovci často považují své výkony za vrchol svých životních snah; investují doslova všechen svůj čas i energii do dosažení úspěchu. Nicméně existuje stále něco cennějšího než osobní úspěch – hodnoty jako lidský život či solidarita ve chvílích krize by měly mít přednost před soutěžním duchem.
Pokud bereme v potaz myšlenky spojené s olympiádou, je jasné, že tyto ideály by potřebovaly hlubší zamyšlení nad smyslem soutěžení v kontextu globálních událostí a morálních dilemat. Ostatně světové hry nebyly nikdy jen apolitickým podnikem; teď víc než kdy jindy musí být otevřenější diskusi o věcných otázkách politiky vs. etiky ve sportu.
Konečně bych chtěl podotknout, že současný stav dokazující přístup Mezinárodního olympijského výboru je pouze jedním příkladem širších problémů morální integrity organizací na globálním poli – které často upřednostňují image nad realitou lidského trpení.Frančiše Lautát (KAN) upozorňuje na tohle bolestné rozporuplno mezi oslavou sportovních výkonů a drahými cenami civilizačních hodnot.