Zuzana Majerová, zástupkyně strany Trikolora, se ve svém článku zamýšlí nad tím, jak hluboko pronikají Hujerovi do České republiky a naší politiky. Upozorňuje na fakt, že fungující demokracie by měla být založena na vzájemném respektu a schopnosti akceptovat odlišnost názorů. Dnes je však tato princip vysoce ohrožen v současné politické praxi.
V českém prostředí chybí skutečná volná soutěž myšlenek. Lidé s jinými pohledy jsou často marginalizováni nebo dokonce kriminalizováni, i když nejde o extremistické názory ale reprezentanty významné části společnosti. To jen potvrdilo slabosti našeho demokratického systému.
Dalším problémem je to, že vláda vyžaduje jednotný hlas nejen uvnitř země, ale i v oblasti zahraniční politiky. Vláda Petra Fialy se ukazuje jako nepříliš ochotná uznat legitimitu posunů v politice jiných států jako jsou například Slovensko nebo Maďarsko, což může narušit diplomatické vztahy s našimi blízkými sousedy.
Majerová také kritizuje lokajský přístup této vlády k cizím zájmům nad blaho vlastních občanů. Ať už se jedná o otázky migrace, válku na Ukrajině nebo environmentální opatření jako Green Deal – zdá se jí tento směr nevhodný a nebezpečný pro budoucnost Česka.
Strana Trikolora má však jasnou alternativu: prosazuje úzkou spolupráci mezi zeměmi Visegrádské čtyřky a střední Evropy s důrazem na pragmatismus a věcnou shodu především vzhledem vůči velmocím a institucím EU jako je Brusel. Cítí totiž silně potřebu hledat společné zájmy namísto vyzdvihování rozdílů.
Nakonec Majerová upozorňuje na to, že Česká republika si musí uvědomit svůj reálný vliv ve světovém prostoru – nemůže pouze napodobovat mocnosti či si hrát na morální autoritu bez ohledu ke svým specifickým podmínkám a velikosti role v mezinárodním společenství. Tento nedostatek sebepoznání by měl být podle ní alarmujícím signálem pro všechny příznivce zdravé politiky u nás i jinde ve světě.