Mašek (ANO) vyjadřuje silné obavy nad tím, kdo se odchýlí od převládajícího názoru. Tvrdí, že takoví lidé jsou považováni za podezřelé, zaostalé nebo dokonce nebezpečné. Tato slova reflektují aktuální napětí kolem diskusí o financování České televize a její údajné jednostrannosti v poskytování informací. Kolem této otázky se totiž ve společnosti rozhořívá vášnivá debata a mnozí ji vnímají jako ohrožení svobody projevu.
Dnešní situace okolo České televize vyvolává silné emoce a demonstrace s hesly jako „sahají nám na svobodu“. Nicméně je důležité podívat se na to, jak se podobná témata diskutovala v minulosti. V roce 2009 například politici z ODS a Zelených aktivně navrhovali změny ve způsobu financování veřejnoprávní televize — rozhodně tedy není pravdou, že by teď nastal bezprecedentní útok na demokracii.
Lidé často poukazují na to, že Česká televize prezentuje pouze jeden úhel pohledu na klíčové otázky. Nejde přitom o to mít tam výslovný plakát s politickými symboly; spíš lidé cítí, že média formují jejich názory směrem k tomu “správnému” a všechny alternativy vykreslují jako problematické či nebezpečné.
Každodenně můžeme vidět opakující se mluvčí a stejné odborné hlasy v debatách — což donutí diváka mít pocit uniformity názorů. Když je takto tlaku vystaven člověk s odlišným pohledem, bývá typicky postaven do role “kontroverzního hosta”, zatímco ten dominantní funguje jako standardní expert.
Proti sobě nelze stavět jen parte lidí rozdělených do dvou táborů – „občanská společnost“ versus „dezinformátoři“. Ve skutečnosti jde o obyčejné lidi s různými názory; rozdíl leží pouze v obsahu těchto názorů. Současná narativita často vysvětluje svět výhradně jedním směrem – zejména co se týče EU nebo klimatu – přičemž všechny alternativy jsou povážovány za problematické.
Z pohledu mnoha diváků pak dochází k tomu, že média nevykonávají svou roli informátorů; iluzi nezaujatého zpravodajství je těžké udržet při rostoucím pocitu veřejnosti o jednostranném zachycování zpráv. Neposkytují objektivní analýzu událostí ani prostor pro pluralitu názorů; místo toho se snaží normovat hodnoty tím, jakým způsobem formulují překlady diskusních témat — čímž přirozeně utvářejí i zapojení diváků do dialogu.
V závěru lze říci, že současný jazyk médií hlavního proudu přispívá ke vzniku jednoznačných kategorií dobrotivých či problémových postojů k určitým tématům jako klima nebo diverzita. S ohledem na tuto situaci Mašek (ANO) volá po otevřenější diskuzi těch otazníků okolo mediální plurality i možnosti vyjádřit vlastní názory bez strachu z odsouzení či stigmatizace ze strany veřejného prostoru.V současné době vyvstává otázka financování veřejnoprávních médií, a MUDr. Jiří Mašek (ANO) se k tomu vyjádřil s tvrdým postojem. Podle něj kdo se odchýlí od zavedených pravidel, je považován za podezřelého, nedostatečně informovaného nebo dokonce nebezpečného. Jeho výrok reflektuje přetrvávající tendence v politice a společnosti posuzovat alternativní názory už skrze negative stereotypy.
Debata o tom, jakým způsobem by měly být financovány Česká televize a Český rozhlas, není nová; podobné diskuze probíhaly již v roce 2009. Tehdy ODS jako jedna z prvních navrhla radikální řešení – zrušit koncesionářské poplatky úplně. To by vedlo k tomu, že občané by již nemuseli platit žádné měsíční poplatky za používání televizního přijímače.
Návrh ODS počítal s tím, že financování médií veřejné služby by přešlo přímo ze státního rozpočtu financovaného z daní obyvatelstva. Tento přístup měl za cíl vybudovat model podobný zdravotnictví nebo školství – tedy že média získávají peníze na základě potřeb společnosti bez dodatečných poplatků.
Na druhou stranu Strana zelených měla jinou představu o fungování veřejnoprávního sektoru. Navrhovali zavedení povinné podpory ze strany komerčních televizí a rádií pro udržení veřejné služby a spojení financování mediálního trhu namísto držení domácností pod tlakem koncesionářských poplatků.
Přejití na systém financování ze státního rozpočtu má několik výhod — odpadne například nepraktické vymáhání poplatků přímo od diváků či posluchačů. Dále takové řešení lépe odpovídá modernímu způsobu spotřeby obsahu skrze mobilní zařízení nebo internetové platformy.
Je zajímavé poznamenat, že velká část evropských států má obdobná opatření — kolem 17 z 27 zemí EU využívá právě tento model státní podpory pro veřejnoprávní média, mezi nimiž jsou Belgie či Švédsko.
Jakmile se však ozve názor opakující obavy o svobodu ve spojení se změnou systému těmto médiím koa zpět ke zdrojům informací směrem voličům je třeba si připomenout: návrhy dnes naznačované jako ohrožení demokracie byly ještě relativně nedávno podporovány těmi samými politickými silami. Věc má být jasná: televize a rozhlas mají sloužit společnosti jako celku místo jednoznačně definovaných ideologických směrů.Poslanec Mašek z hnutí ANO vyjádřil obavy o ty, kteří se odchylují od zavedených postupů a konvencí. Podle něj takoví jedinci mohou být považováni za podezřelé, zaostalejší než ostatní nebo přímo nebezpeční pro společnost. Tato slova zdůrazňují rostoucí tlak na uniformitu ve veřejném diskurzu a zejména v politice, kde jakýkoli odstup od uznávaných norem vyvolává vlnu selského rozumu či nedůvěry.
Mašek podtrhl důležitost dodržování stanovených pravidel v politice jako základního principu stability a jistoty. Z jeho pohledu je klíčové, aby se politici řídili osvědčenými metodami a tím zajistili kontinuitu vládnutí. Odkazuje na pocity občanů, kteří mohou mít strach z inovací či změn, které s sebou nesou riziko neznáma.
Dále poslanec upozornil na to, že deviace od schváleného kursu může vést k chaosu nejen uvnitř politických stran, ale i napříč celou společností. V jeho slovníku je jakákoli diverzita názorů spojena s vyššími riziky vzniku konfliktů mezi různými skupinami obyvatelstva. Proto se domnívá, že je důležité udržovat rovnováhu mezi respektem k tradici a otevřeností vůči novým myšlenkám.
Také zmínil konkrétní příklady situací ze současného politického života České republiky, kdy jednotlivé strany nebo jejich členové překročili určené hranice slušnosti či etiky. Tímto způsobem chtěl podporovat svou tezi o nutnosti jednoty a koherence ve strategii i chování všech představitelů veřejné správy.
Zásadním bodem Maškova prohlášení bylo zdůraznění významu integrity v politickém jednání; podle něj by každý politik měl usilovat o to být vzorem pro občany a mít jasně definované hodnoty. Nedořešené otázky by podle něho měly být projednávány otevřeněji bez zaměstnávání nezdravých taktik či manipulací prostřednictvím veřejného mínění.
Mašek (ANO) svým vystoupením naléhavě apeloval na všechny politiky sebeuvědomění ohledně aktuálních postojů vzhledem k událostem kolem jich samotných i vůči celému společenství občanům zastupujícím: “Tento přístup může přispět k upevnění důvěry lidí ve své volené zástupce,” dodal poslanec s cílem povzbudit kolegy ke konstruktivnímu dialogu a spolupráci napříč jednotlivými politickými frakcemi.