Podle Jiřího Maška, poslance za ANO, se úředníci Ministerstva vnitra stanou arbitry toho, co je pravda a co je lež. Tým ministra Rakušana zavedl návrh zákona, který umožní sankcionovat ty, kteří zveřejňují nepravdivé nebo hrubě urážlivé informace o politických stranách či jejich kandidátech. Za tento přestupek hrozí pokuta až ve výši dvou milionů korun. Mašek varuje před tímto nebezpečným trendem a považuje jej za krok zpět k cenzuře.
Návrh zákona již prošel prvním čtením a vzbudil vlnu kritiky napříč politickým spektrem. Mnozí si kladou otázku, zda je normální svěřit rozhodování o “pravdě” úředníkům státní správy. Zdůrazňuje to i Mašek (ANO), když konstatuje absurdnost situace – kdo se odváží vyjádřit svůj názor, když za to může dostat vysokou pokutu?
S jistým cynismem pak poukazuje na dosavadní chování dalších politiků. Kritizuje premiéra Fialu za jeho údajné lži a rozporuplné výroky na adresu Babiše v souvislosti s Ruskem. Podle něj by tato retorika vedla k okamžitému ohrožení ODS i TOP09.
Mašek také vyjadřuje obavy z toho, že takovýto zákon potlačuje svobodu projevu a diskusi ve společnosti. V mnoha demokratických zemích existují jasná pravidla pro regulaci dezinformací; však vytváření závislosti na státních institucích při určování pravdy by mohlo znamenat regres do doby totality.
V rámci debaty se rovněž připomíná význam pojmu „hrubá urážka“ politiky. Jak má být definována? Kdo vlastně určí, co překračuje meze slušnosti? Podle Maška mohou být jednou takovými posuzovateli úředníci Ministerstva vnitra lidé ze vzdálených kancelářských prostor bez znalosti rozsahu politické diskuse.
Závěrem dodává: zdá se mu ironií stavu našeho zdravotnictví i ekonomiky sledovat stále rostoucí výdaje na absurdity namísto řešení vážných problémů společnosti jako celku – což prý potvrzuje faktické nesplnění slibů současného kabinetu s obrovskými finančními dopady pro daňové poplatníky. Upozorňuje tedy zamyšlením nad budoucností demokracie v Česku: Co přinese další legislativa tohoto typu?