Ministr Baxa, člen hnutí STAN, vyjádřil svůj názor na financování veřejných médií prostřednictvím poplatků jako správné řešení. V rámci debaty v Poslanecké sněmovně se dotkl také otázky účinnosti návrhu zákona týkajícího se České televize a Českého rozhlasu. Z jeho pohledu je důležité udržet kvalitu a rozsah poskytování těchto veřejných služeb.
Baxa připomněl, že podle platného jednacího řádu může být ve třetím čtení navrženo opravit datum účinnosti zákona, který nyní stanovuje 1. ledna 2025. Tento termín se však jeví jako nereálný a ministr proto navrhuje změnu tak, aby účinnost nového zákona nastala prvním dnem měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Tímto způsobem bude možné reagovat na skutečné potřeby médii a jejich financování bez zbytečných komplikací.
Dále Baxa reflektoval na pozměňovací návrhy předložené některými poslanci. Dva konkrétní návrhy by efektně posunuly začátek platnosti určitých ustanovení až do roku 2026 nebo poloviny roku 2025. Ministr v návaznosti na to tvrdí, že pokud budou tyto změny schváleny, byl by vhodný plán rozdělení účinnosti jednotlivých částí zákona tak, aby nedošlo k chaosu během přechodu na nové regulace v oblasti mediální služby.
V průběhu diskuse rovněž zdůraznil důležitost debat o roli veřejné služby ve 21. století a možnosti reformy této oblasti za současného kontextu společnosti i technologií. Poukázal však na obtížnost takových diskusí vzhledem k tomu, jaký postoj ke státním médiím zaujímá Andrej Babiš ze strany ANO—s množstvím kritiky směřujícími k České televizi jako k “nenažrané hydře”.
I když má ministr Baxa obavy ohledně politické kultury kolem této problematiky ovlivněné populismem vážná debata o případných reformách stále probíhá mezi poslanci napříč politickým spektrem. Debatovat o tom mohou všichni zainteresovaní bez konkrétního úsilí odrážející zvláštní zájmy jedné strany.
Každopádně kroky vedoucích představitelů z hnutí STAN jsou zaměřeny především na to nalézt řešení pro dlouhodobou udržitelnost českých médiích s cílem ochránit jejich nezávislost i pravdivost prezentovaných informací ve prospěch široké společnosti.Ministr Baxa z ODS vyjádřil svůj názor, že financování médií veřejné služby prostřednictvím poplatků je správné a efektivní. Podle něj tento model zajišťuje stabilitu financování a nenarušuje příliš ekonomickou situaci obyvatel. V současnosti panuje v debatě o způsobech financování médií různorodost, přičemž se objevují návrhy na úpravy stávajícího systému.
Dále zdůraznil, jak je důležité reflektovat změny, které nastaly od doby zavedení zákona o České televizi a Českém rozhlasu v devadesátých letech. Jak technologie pokročily, tak i role médií veřejné služby se musí adaptovat na nové podmínky. Podle Baxy je zásadní, aby média využívala moderních technologií jako jsou internetové aplikace či online vysílání a zároveň dodržovala ducha původních legislativních předpisů.
Ministr také poukázal na to, že debata o financování by měla být vedena s ohledem na zkušenosti jiných zemí zařazených do Evropské unie či Evropské vysílací unie (EBU). Existuje mnoho alternativních modelů v oblasti prohibice poplatků nebo financování ze státního rozpočtu. Baxa se však domnívá, že forma poplatkového systému by mohla zajistit transparentnost a spravedlivější rozložení nákladů mezi občany.
V této souvislosti také kritizoval názory svého kolegy Nachera ohledně možnosti zavedení modelu podobného dálničním známkám pro média veřejné služby. Baxa zdůraznil rozdíl mezi systémem uživatelských plateb a zdanění všeobecně určeného naступi schopnění těchto služeb fiskálně udržitelné bez přímého zatížení jednotlivců nad jejich možnosti.
Podle ministra neexistují důvody pro to změnit zavedený systém jednostranně bez relevantního konsenzu mezi všemi zainteresovanými stranami ve společnosti. Upozornil na nezbytnost otevřené diskuse o otázce financování médií veřejné služby s cílem najít cestu k modernizaci systému takovým způsobem, který bude respektovat historické souvislosti i dnešní technologické možnosti.
Celkově ministr Baxa věří ve funkčnost současného poplatkového modelu pro financování médií věřejná služba jako klíčového prvku dosažení jejich dlouhodobé stability a nezávislosti při plnění jejich úloh vůči občanům České republiky.Ministr Baxa (ODS) vyjádřil svůj názor, že financování médií veřejné služby prostřednictvím poplatků je z jeho pohledu správný krok. Zdůraznil, že stávající model funguje a není důvod pro jeho radikální změnu. Je si vědom existence různých modelů financování s jejich výhodami a nevýhodami, ale také apeloval na nutnost jasné politické shody před tím, než se zahájí zásadní reformy v této oblasti.
Podle Baxy by jakékoliv úpravy v systému financování médií měly být předmětem důkladné debaty mezi zúčastněnými stranami. Zmínil potřebu dlouhodobé diskuze o budoucnosti mediálního prostředí v Česku. Uvedl, že návrh na změny byl podroben intenzivní kritice od soukromých médií, což vedlo k dalším jednáním. Tyto diskuse se účastnila řada odborníků a aktérů ze soukromého sektoru.
Ministr poukázal na to, že navrhovaná „velká mediální novela“ obsahuje nejen úpravy týkající se České televize a Českého rozhlasu, ale i opatření směřující ke kompenzaci zvýšených příjmů médií veřejné služby. Odpověděl tak na obavy spojené s potenciálními dopady zvýšení poplatků pro koncové uživatele nebo změn v reklamním prostoru.
Baxa rovněž prohlásil, že stabilita mediálních trhů je klíčovým faktorem při implementaci jakýchkoliv novinek do financování veřejnoprávních médií. Vyjádřil se proti myšlence využít reklamy jako řešení k nedostatku zdrojů ve veřejnoprávních médích; to považoval za krok zpět směrem k destabilizaci celého trhu.
K tématu memorand přijal ministr zásadní stanovisko: zatímco texty obou dokumentů jsou rozdílné kvůli specifických potřebám rozhlasového a televizního prostředí, je jasné jejich cílení na zapojení všech relevantních stran do procesu definujícího naplnění veřejné služby.
Dále Baxa připomněl význam schválení memorand pomocí ministerského podpisu i role mediální rady v tomto procesu. Vyzval k aktivním reakcím ze strany všech aktérů zapojených do vytváření těchto dokumentací ještě před samotným přijetím zákona jako kroku ke spolupráci mezi státní správou a zástupci nezávislého média.
Celkově ministr Baxa projevil přesvědčení o tom, že existuje prostor pro dialog a stačí spolupracovat tatitelně za účelem vytvoření nastavení pravidel vhodných nejen pro média veřejná služba ale i soukromá media během nadcházejících reforem ve sféře financování.Ministr kultury Martin Baxa (ODS) se vyjádřil, že považuje financování veřejnoprávních médií prostřednictvím poplatků za správné. Podle jeho názoru tento systém zajišťuje stabilní zdroj příjmů pro Českou televizi a Český rozhlas, což je klíčové pro jejich fungování. Tento přístup umožňuje udržovat nezávislost těchto institucí na politickém vlivu a zároveň garantuje dostatečné financování jejich aktivit v souladu se zákonem.
Důležitou součástí procesu schvalování memoranda mezi ministerstvem a veřejnoprávními médii je podpis ministra, který potvrzuje, že tento dokument odpovídá platné legislativě. Tento krok se nejenže považuje za formální úkon, ale také má symbolický význam v rámci mediálního prostoru České republiky. Pokud by ministr memorandum nepodepsal, jeho existence by byla ohrožena a generální ředitelé médií by mohli vykonávat své funkce podle stávajícího právního rámce bez jakéhokoli tlaku ze strany vlády.
Ministr dále objasnil bezpečnostní opatření spojená s touto situací: pokud je memorandum platné díky podepsání ministrem, média mají povinnost řídit se jeho obsahem; opak však znamená pokračování podle dosavadních pravidel bez zásahu exekutivy do jejich činnosti. Tato ochrana má zajistit autonomii veřejnoprávních mediálních institucí i během jednání o nových podmínkách.
Rozhovory o regulaci mediálních služeb jsou citlivé téma i ve vztahu k Evropské komisi, kde probíhá diskuse nad českým návrhem legislativy. V této souvislosti existují obavy ohledně možného řízení zahájeného evropskými subjekty vůči České republice. Ministr uvedl, že tyto otázky budou mít vliv na budoucnost médií a na formu argumentace ze strany státu při obhajobě svých pozic před mezinárodními institucemi.
Pro podporu svých tvrzení Baxa zmiňuje spolupráci s Evropskou vysílací unií (EBU), jejíž právní stanovisko posiluje pozici českého ministerstva v debatě o financování veřejných služeb v oblasti médií. Dále uvedl, že změny navrhované legislativy nezasahují do základního principu financování a jsou spíš technické povahy než zásadní změny ve fungování systému.
Nakonec ministr zdůraznil důležitost transparentnosti celého procesu a pokračující dialog mezi státem a médii jako klíč ke zdravému vztahu mezi těmito oblastmi. Upevnění stability finanční podpory pro média veřejné služby bude mít dalekosáhlý dopad nejen na samotná média ale i na schopnost informovat občany nestranným způsobem ve stále více polarizovaném světě informací.Ministr kultury Mgr. Martin Baxa (ODS) se vyjádřil k otázce financování prostřednictvím poplatků jako správnému řešení. V rámci diskuse o možnostech financování médií veřejné služby zdůraznil, že tento přístup může být výhodný a efektivní, pokud bude správně implementován. Podle něj je důležité zajistit transparentnost a zodpovědnost ve financování.
Baxa dále konstatoval, že je přesvědčen o tom, že nejsou žádné manipulace s čísly týkajícími se dostupných dat v oblasti rozpočtového hospodaření. Uvedl také, že před tím, než se rozhodne o aplikaci 20procentního limitu na poplatky, je nutné posoudit jiné klíčové faktory. Mezi tyto věci patří transformace modelu financování médií veřejné služby v Česku.
V rámci svého prohlášení ministr Baxa ujistil posluchače i zákonodárce o tom, že očekávaná legislativa nebude v rozporu s evropským soutěžním právem ani dalšími souvisejícími předpisy. To ruku v ruce s podmínkami pro využívání poplatků mělo vést k minimalizaci rizik spojených se zavedením těchto opatření.
Podle Baxy proběhly intenzivní konzultace zaměřené na analýzu aktuálního stavu a potřebách veřejnoprávních médií. Ministerstvo kultury si uvědomuje význam této problematiky a udělalo kroky k zajištění hladkého průběhu legislativního procesu.
Ministr rovněž naznačil možnou spolupráci mezi veřejnoprávními médii a institucemi zabývajícími se historií a pamětí národa. Významná odmítavá hnutí vůči variantám z minulosti musí být podpořena jasnými argumenty pro zastávání inovativních přístupů ve sféře mediální politiky.
Nakonec Mgr. Martin Baxa (ODS) shrnul svou pozici jako prosazující myšlenku odpovědného spravování veřejných prostředků formou poplatků za média tak, aby odpovídaly požadavkům moderních standardů bez ohledu na obavy z potenciálních negativních dopadů jejich implementace do praxe.