Nacher (ANO) upozornil, že koalice ve svých předvolebních slibech prohlásila, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Přesto nyní dochází k návrhu na jejich zvýšení, což vzbuzuje otázky ohledně důvěryhodnosti vládní politiky. Tento krok vyvolává obavy nejen v řadách opozičních poslanců, ale i u samotných občanů, kteří si pamatují předvolební sliby současného kabinetu.
Vítáme přítomnost ministra a zpravodaje při projednávání tohoto kontroverzního návrhu. Nicméně je překvapivé, kolik poslanců z koalice se zde reálně nachází; ve srovnání s celkovým počtem by jich mělo být více vzhledem k tomu, jak často vláda zdůrazňuje důležitost této legislativy jako své priority. Je zvláštní vidět pouze několik členů koalice v okamžiku projednávání tak klíčového tématu.
Poznámkuji také na to, proč je stávající systém pevného hlasování problémový. Poslanci totiž mohou mít tendenci během debat spíše vyčkávat na závěrečné hlasování a aktivně se nezapojovat do diskuze o významných otázkách před nimi. Základním požadavkem politiky by mělo být zapojení všech účastníků do daného tématu a ne jen čekat až na poslední chvíli.
Dále bych chtěl poukázat na fakt, že současná vláda opakovaně přichází s návrhy bez dostatečné shody v poslanecké sněmovně i Senátu. Tato situace naznačuje nedostatek jednoty mezi vládními stranami a může vést k dalším komplikacím při schvalování zákonů. Opoziční strany se již deklarovaly vůči některým navrhovaným změnám silně skepticky a plánují reagovat po nadcházejících volbách revizemi těchto rozhodnutí.
Na závěr bych rád zopakoval myšlenku konzistence politických prohlášení vůči volebním slibům. Věřím, že občané budou očekávat od budoucích představitelů pragmatický přístup ke správě státního rozpočtu a férovou distribuci zdrojů podle skutečných potřeb společnosti – například tímto způsobem napojit koncesionářské poplatky přímo na státní rozpočet místo umělého navyšování bez evidentního plánu.
Nacher (ANO) upozorňuje veřejnost na to zamýšlené zvýšení koncesionářských poplatků jako ukázku nedodržení slibovaných zásad ze strany vlády a vstupuje tak do diskuse o důvěře veřejnosti v politiku jako celek.Nacher (ANO): Koalice před volbami říkala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. K tomu se vyjádřil poslanec Nacher, který upozornil na rozpor mezi proklamovanými postoji vlády a jejími aktuálními kroky. V době voleb už totiž volali jasně po zavedení nových poplatků i přesto, že slibovali občanům stabilitu v této oblasti.
Podle jeho slov bylo dříve jasně deklarováno, že zvyšování koncesionářských poplatků není v plánu a chtěli se uchýlit k alternativním řešením. Je to historie zpětných názorů ministra Baxy, který ještě během loňského roku trval na tom, že nehodlá měnit pravidla ohledně financování veřejnoprávních médií.
Nyní však došlo k náhlé změně kurzu a Nacher kritizuje konzistenci vládní politiky. Podle něho je nepředstavitelné vycházet s myšlenkami o “vyhladovění” Českého rozhlasu nebo České televize, když oni sami dodržují původní postoj ministra dva roky starý.
Na základě těchto argumentů se ptá proč vláda tuto důležitou otázku nezačala řešit dříve a zda nátlaku ze strany médií nepodlehli s blížícími se volbami. Nacher tvrdí, že současná situace ukazuje na nedostatek transparentnosti ve vládnutí a je to něco, co může ovlivnit volební preference.
Další body kritiky směřují k mediálnímu výstupu jednotlivých politických subjektů. Zatímco byla podpora vládních stran v hlavních médiích mezi lety 2020-2024 vysoká – 58 % zmínek pro koalici versus 38 % pro opozici – nynější údaje ukazují daleko větší sklon ke zvýhodnění stávajících stran moci.
Dále zmiňuje také počet oznámení menších politických stran jako TOP 09 či Pirátů vůči ANO. Ve srovnání jejich zastoupení zdůraznil fakt, že navzdory osmnáctkrát většímu počtu poslanců má ANO násobně více výstupů než tyto menší subjekty – což podle něj dokazuje nedostatečné pokrytí pluralitního názoru ve veřejnoprávních médiích.
Zatímco různé události mohou vysvětlovat určitý posun ve vysílání ze strany ČT nebo ČRo, Nacher považuje za nespravedlivé výsledné poměry prostora pro jednotlivé strany bez ohledu na jejich skutečnou poslaneckou sílu v rámci sněmovny.Nacher (ANO) uvedl, že koalice před volbami prohlásila, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Tento slib vyvolává otázky týkající se aktuální situace kolem financování veřejnoprávních médií a jejich nezávislosti. Kritici tvrdí, že pokud by došlo k navýšení poplatků, mohlo by to ovlivnit politické klima a přístup ke stanoveným prioritám veřejného sektoru.
Zvýšení koncesionářských poplatků může nastolit otázky ohledně politického vlivu na ČT. Nacher upozorňuje na skutečnost, že ten, kdo podporuje vyšší platby pro média, je vnímán jako člověk usilující o jejich rozvoj. Naopak ti, kteří se staví proti tomuto kroku, jsou často označováni za ty špatné s cílem demotivovat kvalitní práci novinářů a médii umožnit rozvoj ve veřejném prostoru.
Dále Nacher poukazuje na nerovnosti v mediálním pokrytí různých kauz. V minulosti byl například skandál kolem Čapího hnízda medializován do té míry, že zaplnil prostor v Událostech víc než současné případy jako Dozimetr nebo další aktuální kauzy. To vyvolává obavy o objektivitu a rovnováhu ve zpravodajství České televize.
Politický tlak na média je dle Nachera citlivé téma; zdůrazňuje nutnost stabilního financování prostřednictvím státního rozpočtu bez možnosti jeho častých zásahů ze strany politiků. Podle něj by taková indexace snížila pravděpodobnost manipulace s těmito prostředky a podpořila nezávislost veřejnoprávních médií.
V souvislosti s blížícími se volbami panují také pochybnosti ohledně správného načasování rozhodnutí o zvýšení poplatků vzhledem k nutnosti notifikace u Evropské komise. Otevřené otázky vedou k podezření o motivacích politických stran při prosazování tohoto návrhu krátce před volbami.
Nacher rovněž volal po revizi definice funkce veřejnoprávní televize; od posledních úprav uběhlo více než třicet let a situace v oblasti médií se zásadně změnila s příchodem komerčních stanic a internetových platforem. Je přesvědčen o tom, že jakákoli diskuze o zvyšování koncesionářských poplatků by měla být provázena debatou nad revitalizovanou definicí role České televize ve společnosti dnešního dne.Nacher (ANO) upozorňuje, že koalice před volbami slíbila nezvyšovat koncesionářské poplatky. Tento slib je nyní ohrožen, což je pro něj nepřijatelné. Podle jeho slov by mělo být veškeré jednání o těchto poplatcích podloženo důkladnou analýzou toho, co lidé od veřejnoprávních médií očekávají a kolik peněz by bylo potřeba na jejich financování.
Náchodsko kritizuje současný přístup k financování těchto médií, který vnímá jako neefektivní. Argumentace založená na tom, že se poplatky nezvyšovaly po dobu 15 let, podle něj ignoruje fakt, že definice koncesionářských služeb se neměnila již 34 let. Původně očekával řešení této situace v podobě memoranda o mediální politice, avšak toto memorandum považuje spíše za krátkodobý plán než za konkrétní cíl pro dlouhodobou budoucnost.
Také zmínil rozdíly mezi memorandy pro Českou televizi a Český rozhlas. Při porovnávání textů obou dokumentů si povšiml různých jazykových stylů a přístupů k jednotlivým mediálním kanálům. Domnívá se, že chybí jasná definice veřejnoprávní služby vyžadující od médií větší transparentnost a odpovědnost.
Kromě toho odmítl některé dezinformace ohledně možného napojení koncesionářských poplatků na státní rozpočet. Upozornil na to, že častým argumentem jeho kritiků je obava z ovládnutí médií vládou skrze tyto prostředky. Vysvětlil však rozdíl mezi poplatkem a daní – zatímco poplatek je spojen s konkrétní službou (například dálniční známka), daň obecně putuje do rozpočtu bez určení účelu jejího využití.
Nacher dále varoval před negativními dopady navrhovaného rozšíření okruhu osob povinných platit tyto příspěvky. Podle něj by to znamenalo i platby ze strany těch občanů nebo firem, kteří vlastně neposkytují signál provozovanými médii ani nemají žádný reálný benefit z tohoto systému.
Na závěr dodal, že bylo potřeba při reformách přistupovat systematicky a s ohledem na principy spravedlnosti vůči občanům i firmám používajícím média – měli bychom dbát na skutečné používání služeb místo automatického vybírání příspěvků bez souvislosti s užíváním televizního nebo rádiového vysílání.Nacher (ANO) upozornil, že koalice před volbami slibovala, že nezvýší koncesionářské poplatky. Tento příslib vyvolává otázky ohledně aktuální debaty o financování veřejnoprávních médií, jako jsou Česká televize a Český rozhlas. Nacher kritizuje argumentaci opozice za to, že se snaží stigmatizovat návrhy na změny v oblasti koncesionářských poplatků s cílem ovlivnit veřejná média.
Podle jeho názoru nabízí hnutí ANO alternativní řešení financování těchto médií, která nejsou unikátní a existují i v jiných zemích. S tímto postojem se staví proti názorům některých kolegů z opozičních stran, kteří tvrdí, že stávající systém financování zajišťuje nezávislost a obranu médií před politickým vlivem. Nacher argumentuje tím, že pletou dohromady pojmy státní televize a provládní instituce.
Dále poukazuje na to, že financování ze státního rozpočtu neznamená automaticky ovlivnění institucí či jejich podřízení vládě. Připomíná další profese placené ze státních prostředků – například soudce či policisty – kteří vykonávají svou činnost bez ohledu na politickou většinu. To má ilustrovat mylnost rozsudku o tom, co znamená být placen z veřejných zdrojů.
Následně přichází Nacher k tématu očekáváného nárůstu finančních prostředků pro koncesionářské subjekty chystaného ministerstvem kultury. Jak sám uvedl: “Četl jsem důležité dokumenty a mám obavy z možných důsledků”. Upozornil také na dva paradoxní aspekty současné situace kolem kontroly nad placením koncesionářských poplatků.
První paradox spočívá podle něj v tom, že koalice usiluje o zvýšenou kontrolu osobních údajů těch občanů nebo domácností využívajících určité technologie pro sledování obsahu ale na druhé straně nechtějí podporovat zvýšenou transparentnost u České televize. Odkazuje se také на připravenost spolupracovat s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) na posílení kontroly nad hospodařením ČT nejenom ve formátu navrhování nového zákona.
Závěrem je třeba zdůraznit přesvědčení Natcherovy strany o potřebě reformy systému aniž by došlo k porušení zásady nezávislosti médií ve společnosti i při dalším přepracovávání legislativního rámce týkajícího se koncesionářských poplatků takovým způsobem aby byl zachován prostor pro pluralitu názorů jak jsou mediálně prezentovány a řízeny.Poslanec Patrik Nacher z hnutí ANO se v souvislosti s nedávnými návrhy ve Sněmovně vyjádřil k problematice koncesionářských poplatků. Před volbami koalice avizovala, že nebude tyto poplatky zvyšovat. Tato slova nyní vyvolávají otázky, když se některé navrhované změny zdají těmto příslibům odporovat.
Nacher upozornil na paradoxní situaci týkající se kontroly plnění těchto poplatků. Zatímco volá po důkladnější kontrole osob, které platí naší veřejnoprávní televizi, zároveň naráží na snahu zabránit zvýšení transparentnosti hospodaření České televize. Jeho kritika směřuje k tomu, že vláda by měla mít více zájmu o to, jaké množství lidí platí koncesionářské poplatky.
Dalším bodem jeho rozboru je vztah mezi koncesionářskými poplatky a korespondenční volbou pro občany žijící v zahraničí. Argumentoval tím, že pokud lidé mimo republiku čerpají informace z veřejnoprávních médií, měli by být také součástí systému placení těchto poplatků. Podle jeho názoru to ukazuje nesoulad a nejednotnost v přístupu k různým skupinám obyvatelstva.
Nacher rovněž zmínil potřebnost rozšíření pravidel o koncesionáře i pro lidi žijící dlouhodobě v cizině. Celý systém by měl odrážet férovost vůči všem občanům a zajistit tak rovné podmínky pro všechny voliče bez ohledu na jejich místo pobytu.
V rámci pozměňovacích návrhů pak Nacher poukázal na nutnost zdravotní logiky při výběru daně za chytrá zařízení; chce oddělit mobilní telefony a tablety od této daně nebo částek spojených s technologií připojenou k internetu obecně. Dle něj by systém neměl penalizovat ty uživatele internetu, kteří třeba ani nesledují žádný obsah České televize.
Krom toho se věnoval i zpřísnění pravidel plateb právnických osob podle počtu jejich zaměstnanců; tato úprava podle něj nebyla příliš promyšlená a mohla by vést ke komplikacím nejen ze strany legislativy ale i samotných firemních struktur.
Na závěr Nacher apeloval na transparentnost celého procesu přijímání takových návrhů. Domnívá se totiž, že určitá opatření musí být detailně projednána s odbornými poradci či legislativními radami vlády před tím než dojde ke schválení jakýchkoliv změn týkajících se finančních povinností občanů či institucí vůči České televizi.Nacher z ANO upozorňuje na rozpor mezi předvolebními sliby koalice a současným záměrem zvýšit koncesionářské poplatky. Koalice totiž před volbami jasně prohlašovala, že k takovému kroku přistoupit nehodlá, což nyní vyvolává pochybnosti o jejích závazcích vůči občanům. V této souvislosti se Nacher zaměřil na podrobnosti načrtnuté změny vybírání těchto poplatků, které považuje za iracionální a nespravedlivé.
Úprava systému poplatků je podle něj neodůvodněná, protože nemá logické spojení mezi užíváním veřejnoprávních služeb a počtem zaměstnanců firem. Nacher poukazuje na to, že firmy s různým počtem zaměstnanců platí stejný poplatek, což nezohledňuje jejich skutečnou schopnost čerpat služby jako je televizní vysílání. Příkladem může být velká restaurace s mnoha obrazovkami v provozu během sportovních událostí versus výrobní firma s tisíci zaměstnanci pracujícími ve výrobě bez možnosti sledovat tyto služby.
Dále se kriticky vyjádřil k presumpci, že vznikající tlak lobbistických skupin mohl ovlivnit rozhodnutí vlády o tom, jakým způsobem bude systém nastaven. Pokud mělo být zjednodušení v oblasti vybírání poplatků cílem zmíněných reformních snah, pak samotný princip této úpravy by měl brát v úvahu i spravedlnost v rozdělení břemen. Místo toho však existuje riziko nahrazení jednoho typu nespravedlnosti jiným.
Nacher také inicioval pozměňovací návrh zaměřený na to, aby neziskové organizace a spolky podporující osoby se zdravotním postižením byly od placení těchto poplatků osvobozeny. Je potěšen jeho dech beroucím výsledkem – vládou přijatou alternativou jeho návrhu – kterou ocenila Národní rada osob se zdravotním postižením pod vedením Václava Krásy. Je si vědom důležitosti diskuse o těchto otázkách a zdůrazňuje potřebnost vyvíjení tlaku pro dosažení pozitivních změn i přes možné odmítání některých myšlenek.
Dále byl diskutován další pozměňovací návrh ohledně působnosti Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který by měl napomoci transparentnějšímu monitorování výběru koncesionářských příjmů. Nacher apeloval na ministra kultury ohledně rychlého projednání navrhované změny legislativy; pokud bude shoda potvrzena i z hlediska dalších dotčených stran či institucí.
Nakonec došlo ke zmínce několika dalších pozměňovacích návrhů ze strany vlády či koalice následovaných debatami o memorandu sdružujícím různé zainteresované subjekty ve věci placení koncesionářských poplatků—téma bylo předmětem jednání u kulatého stolu a zatím si zasloužilo další diskusi kvůli své komplikovanosti a významu dopadů na občanskou společnost.Poslanec Nacher ze strany ANO upozornil, že koalice před volbami slibovala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Tato otázka se stala předmětem diskuze o situaci s financováním veřejnoprávní televize a zároveň kritiky možného politického vlivu na její nezávislost. Nacher zdůraznil potřebu transparentnosti v rozhodování týkajícího se této problematiky, a to zejména ve vztahu k podpisu ministra kultury na memorandum.
V rámci debaty zaznělo i téma přehodnocení memoranda mezi státními institucemi. Podle Nachera by bylo lepší, aby Sněmovna měla více prostoru pro diskusi o těchto záležitostech než aby byla rozhodnutí konzultována jen s jedním vládním politikem – ministrem kultury. Tento postup může vést k obavám z politických zásahů do veřejnoprávních médií.
Dále byly zmíněny změny v legislativě týkající se boje proti dezinformacím. Poslanci vlády navrhli nahradit původní formulace zaměřením na mediální gramotnost, což poslanec Nacher ocenil jako krok správným směrem. I když jde o malý pokrok, je důležité sledovat proces a podporovat iniciativy vedoucí k zkvalitnění informovanosti občanů.
Na druhou stranu vyjádřil obrátivost vůči návrhům souvisejícím s automatickou indexací koncesionářských poplatků. Podle něj je tato praxe nekonzistentní vůči vládním opatřením vztahujícím se například k valorizaci důchodů nebo církevním restitucím. Upozornil na velikou nesrovnalost v postojích vlády při řešení inflace napříč různými oblastmi.
Nacher rovněž podpořil konkrétní společný návrh ohledně zlepšení přístupnosti vysílání pro diváky se zrakovým postižením, což považuje za významný krok vpřed ve snaze o větší inkluzi ve společnosti. Spolupráce mezi ním a ministrem kultury byla pozitivní příkladem toho, jak lze spojit síly i přes rozdílné názory na některé otázky.
Na závěr byl vznesen požadavek na jasnost v hlasování ohledně různých legislativních návrhů tak, aby byl proces co nejvíce zpřehledněn. Nacher apeloval také po transparentnosti udělování podílů reklamních příjmů sportu jako zpětného mechanismu pro podporu českého sportu prostřednictvím médií.
Celkově je situace kolem koncesionářských poplatků složitá a zaslouží si pokračující pozornost ze strany všech zainteresovaných stran ve snaze udržet veřejnoprávní média silná a nezávislá bez politického zásahu či tlaku.Nacher, poslanec za ANO, kritizoval vládní koalici za to, že před volbami slibovala nezvyšovat koncesionářské poplatky. Tento slib je nyní v ohrožení a Nacher vyjádřil obavy z toho, jak se situace vyvine. Podle něj by mělo být dodržováno, co bylo veřejnosti přislíbeno.
Jedním z bodů diskuze jsou pozměňovací návrhy kolegů Bendla a Salvetra, které se zaměřují na regulaci obchodních sdělení Českého rozhlasu. Nacher poukázal na rozpor mezi tímto návrhem a původním smyslem legislativy. Blokování nějaké součásti pracovní náplně rozhlasu by mohlo mít negativní dopad na vysílání sportovních přenosů.
Dalším tématem bylo jednání o potřebě notifikace zamýšlených změn Evropské komisi. Nacher uvedl informace z právního stanoviska od zastupujícího právníka v Bruselu, který zdůraznil nutnost konzultace s EU kvůli novým požadavkům pro mediální provozovatele. Ekonomické aspekty těchto opatření by podle něj měly být důkladně projednány.
Nacher zopakoval své obavy ohledně nedostatečné transparentnosti procesu konzultací s Evropskou komisí týkajících se veřejné podpory médiím. Poukazuje na to, že příslušná legislativní rada vlády doporučila minimálně projednat otázku úprav s evropským orgánem.
V rámci kulatého stolu byl představen detailnější pohled na finanční dopady nových poplatků pro Český rozhlas a jejich potenciální zvýšení o více než 20 procent oproti současným hodnotám. Nový poplatek tedy vzroste ze 45 korun o dalších 10 korun.
Poslanec poté zmínil RIA (regulaci hodnocení dopadů), kterou si nechal připravit a která naznačuje podivuhodné paradoxy ve vládních návrzích ohledně financování státního vysílání jako celku. Klade si otázku efektivity nastavení těchto pravidel v souvislosti s očekávanými fiskálními změnami vzhledem k finančním závazkům vůči posluchačům i divákům prostřednictvím koncesionářských poplatků.Nacher z hnutí ANO upozorňuje, že během volební kampaně byla vytvořena koalice, která slíbila, že nezvýší koncesionářské poplatky. Tento slib však ve světle aktuálních návrhů týkajících se financování České televize a Českého rozhlasu vyvolává otázky. Podle něj by měly být tyto poplatky spravedlivě přehodnoceny pouze na základě transparentních a objektivních analýz hospodaření těchto institucí.
V posledních letech nebyly koncesionářské poplatky zvyšovány, což vedlo k situaci, kdy se jejich výše přehlíží ve světle rostoucích potřeb médií veřejné služby. Nacher naznačuje, že pokud se má rozšiřovat okruh plátců, je třeba jasně analyzovat skutečné náklady a potřeby obou mediálních institucí. Zároveň varuje před umělým navýšením počtu plátců jako prostředku ke skrytému zvýšení příjmů.
Kritizuje také použití nereálných předpokladů v návrhu takzvaného RIA (regulační impact analýza), které neodpovídají realitě a mohou vést k falšování čísel o skutečném pokrytí poplatníků. Upozorňuje na to, že jestliže vláda tvrdí, že v současnosti platidla tvoří 90 procent populace a snaží se počítat s nízkým scénářem 70 procent u nových i stávajících plátců zároveň, pak jde podle něj o snahu zamaskovat skutečný rozsah increase.
Dalším důvodem pro notifikaci navrhovaného zvýšení je změna konceptu koncesionářských poplatků samotných. Plánované zavedené platebního modelu na základě počtu zaměstnanců firem představuje významnou změnu oproti dosavadním praktikám a bude vyžadovat schválení ze strany příslušných orgánů.
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR následně odmítla návrh na zvýšení těchto poplatků v jeho aktuální podobě. Starší čísla a statistiky použité v analytických dokumentech vzbuzují pochybnosti ohledně relevancen navržených opatření – poslanec Nacher považuje dodatečné spuštění RIA za spíš obranou argumentační formulaci než reálné podklady pro rozhodnutí.
Dále se zdá být důležité reagovat i na nespokojenost občanů s objektivitou médií veřejné služby – poslanci žádají vládu o konkrétní opatření pro zajištění větší transparentnosti hospodaření České televize a Českého rozhlasu během následujících šesti měsíců. Diskuse tak směřují směrem ke kontrole finančních tokům těchto institucí prostřednictvím pravidelných auditům zadávaným Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ).
Celkově lze shrnout postoj Nachera (ANO) k plánovanému zvýšení koncesionářských poplatků jako kritický až skeptický vůči nedostatečným argumentům ze strany vlády či relevantním údajům v rámci přípravy legislativy této oblasti financování médií veřejné služby.Patrik Nacher, poslanec za ANO, upozornil, že koalice před volbami slibovala, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Tento krok by měl být v souladu s předvolebním programem a závazky, které se jasně vyjadřovaly vůči občanům. Zároveň zdůraznil důležitost transparentnosti při zpracovávání údajů týkajících se rozpočtových otázek a výzev pro další vládu.
Nacher také poukázal na to, že současná vláda se musí zaměřit na konkrétní způsoby financování veřejnoprávních médií a neměla by vytvářet umělé tlaky na zvýšení příjmů prostřednictvím koncesionářských poplatků. Podle něj by ti, kdo disponují chytrými zařízeními nebo mají zaměstnance, neměli nést nepřiměřené náklady za služby veřejného vysílání. Tímto způsobem kritizoval přístup k určení výše poplatků.
Dále dodal, že pokud se situace nezmění a lidé nebudou mít dostatečné finanční prostředky na úhradu těchto nákladů, mohou být nuceni hledat alternativy ve „šedé zóně“. To je riziko nejen pro jednotlivce samotné, ale i pro stát jako takový. Únik do šedé ekonomiky může znamenat nižší příjmy pro veřejné služby.
Nacher přivítal možnost diskuse o této problematice s ministrem kultury a těší se na jeho odpovědi ohledně budoucího směřování regulací v oblasti koncesionářských poplatků. Považuje tuto debatu za klíčovou k nalezení kompromisního řešení mezi potřebami financování médií a ochranou občanů před neracionálními náklady.
V závěru svého vystoupení podtrhl potřebu spolupráce napříč politickým spektrem k vyřešení tohoto problému férovým způsobem. Patrik Nacher věří v zásady zodpovědného řízení státních financí bez zkreslování pravdy skrze manipulaci s čísly či umělými příplatky.
Koalice podle jeho slov musí dodržovat sliby dané voličům v průběhu volební kampaně a jednou ze základních priorit by mělo být ctění těchto závazků ve vztahu k financování českého veřejnoprávního sektoru.