
V poslední době se v české politice objevily obavy o stav demokracie, které vyjádřila poslankyně Olga Richterová z hnutí Piráti. V rámci parlamentních interpelací, které se konaly ve čtvrtek, poukázala na absenci členů vlády a vyjádřila svůj pocit, že situace je přinejmenším úsměvná. Podle ní bylo několikrát důležité projednávat písmena interpelacím věnované otázky, ale místo toho opět zgenerovala nezájem vlády o jakoukoli diskuzi s poslanci.
Richterová zdůraznila problém nedostatečného zastoupení kabinetu při této klíčové schůzi sněmovny. Upozornila na to, že během běžného pracovního dne nebyla ani jedna vládní tvář přítomna k odpovědím na otázky týkající se aktuálních témat. Místo aby diskutovali o jinak důležitých a veřejností žádaných otázkách jako například Vatikánské smlouvy či rozšíření zpovědního tajemství pro pastorační pracovníky, došlo k naprostému přehlížení povinností ze strany vládních zástupců.
Podle Richterové je skandální i fakt, že kladení dotazů ze strany poslanců není bráno vážně. Tento postoj vytváří dojem pohrdání demokratickými principy fungování Poslanecké sněmovny a nedůstojné zacházení s těmi, kdo by se měli tázat a mluvit jménem veřejnosti. Její prohlášení naznačuje široké frustrace nad současnou situací v politice.
Dále upozornila na právní aspekt zmíněný ve vztahu ke zpovědnímu tajemství v kontextu navrhovaného rozšíření směrem k široké skupině osob. Zmínka o tom, že neomezený přístup ke zpovědnému tajemství může mít dalekosáhlé dopady je alarmující pro mnohé občany i odborníky zabývajícími se touto problematikou.
Richterová rovněž porovnala české podmínky s těmi zahraničními jako například Irskem či Belgií – zemím s významnými katolickými tradicemi bez obdobných dohod s Vatikánem. Dotkla se diskrépancie mezi potřebou takovýchto smluv vůči zájmům občanů a realitou jejich existence bez jasné nutnosti diskuse o tak citlivých tématech.
Vyvrcholil tímto výsměch demokracii dle slov Richterové (Pirátům), která již není schopna plně reagovat na potřeby společnosti – tedy povinnosti zodpovídali za strategická rozhodnutí štátu i problematiku mezinárodních vztahů souvisejících třeba právě se Svatým stolcem a dalšími náboženstvími notifikovanými možné žádosti ze strany občanstva.
Ve světle těchto událostí lze očekávat další jednání Sněmovny zaměřené nejenom na předložení novějších návrhů ale také vyšší míru zodpovědnosti každého člena vlády při emociální debatách orientovaných primárně směrem k lidu této země.Olga Richterová, místopředsedkyně PSP za stranu Piráti, se ve svém prohlášení ostře vyjádřila k aktuální situaci v české vládě. Kritizovala především absenci klíčových ministrů během důležitých jednání, což považuje za velký nedostatek a skandál. Podle ní je nepřijatelné, aby se členové vlády nedostavili na debaty o zásadních tématech, protože tím zkreslují demokratickou reprezentaci a despektují voliče.
Richterová také upozornila na specifickou záležitost týkající se Vatikánské smlouvy a jejího dopadu na náboženské společnosti v České republice. Tato problematika zůstává nevyjasněná například v souvislosti s organizacemi jako jsou Svědkové Jehovovi. Richterová zdůraznila význam odpovědnosti Ministerstva kultury vůči různým náboženským společenstvím a jejich legislativnímu postavení.
Dále konstatuje, že absence ministra kultury Baxu nejen že odráží neschopnost vlády koordinovat účast svých představitelů při důležitých jednáních, ale i uráží občany. Lidé by měli mít možnost dostávat odpovědi na své otázky od těch nejpovolanějších osob ve státě, což dle Richterové jasně chybí.
Místopředsedkyně vyzvala k tomu, aby bylo zajištěno odpovídající zapojení všech relevantních činitelů do budoucích diskuzí o Vatikánské smlouvě. Poukázala také na to, že vzhledem k těmto nedostatkům bude žádat o přerušení projednávání do dalšího zasedání – pravděpodobně do příštího týdne – kdy by mohly být předloženy další písemné interpelace a reakce kompetentních ministerstev.
Na závěr Richterová zdůraznila potřebu zvýšení transparentnosti zdejší politiky jako hlavní prvek budování důvěry mezi vládou a občany. Její prohlášení nosí silný vzkaz zejména těm poslancům a poslankyním ze současné koalice – musí brát voliče vážněji než dosud dělali.
Celý tento incident tak podtrhuje současnou krizi důvěry veřejnosti vůči politickému vedení země. Demonstrace bezradnosti vlády ve stylu “výsměchu demokracii” by neměla zůstat bez odezvy mezi obyvateli státu; obyvatele krize nezajímá pouze forma vládnutí ale i její obsahový rozměr stejně jako adekvátní zastoupení jejich zájmů v parlamentní rozpravě.
