Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) představil doporučení k řešení předsudečného násilí a nenávistných projevů, které byla schválena vládou u příležitosti Mezinárodního dne boje proti nenávistným projevům. Tento dokument, známý jako Strategická doporučení, obsahuje více než 70 systémových opatření vypracovaných poradní skupinou během posledních 18 měsíců. Inspiraci čerpali autoři z osvědčených praxí v Evropě s cílem lépe zvládat situaci kolem předsudečného násilí.
Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, upozornila na to, jak verbální útoky mohou mít vážné následky na postižené jedince. Vyjádřila se k tomu, že nenávistné projevy zasahují do identit obětí — například kvůli jejich pohlaví či etnickému původu — a často způsobují pocit marginalizace. Tyto verbální útoky mohou vést k dalšímu násilí a rozdělovat společnost.
Na základě výše uvedených faktů Szimáčková Laurenčíková zdůraznila důležitost adekvát реагції státu vůči těmto závažným formám diskriminace a intolerance. Případná laxnost státních institucí může narušit důvěru veřejnosti v systém a podkopat soudržnost společnosti ve chvílích krize.
Dvořák rovněž zvýraznil mezinárodní povahu problému předsudečného násilí. Podle něj je tento fenomén rozšířen napříč Evropou a souvislost mezi krizovými situacemi ve společnosti a rostoucím hledáním „viníků“ v zranitelných skupinách je alarmující. V moderním světě hrají klíčovou roli technologie, které usnadňují nejen dostupnost informací, ale také umožňují rychle šíření nenávisti.
Evropská unie se snaží toto nebezpečné chování řešit prostřednictvím legislativy i různými strategiemi nehrozícími zatím sankcemi; podporu poskytuje i Rada Evropy spolu s OBSE/ODIHR při technické asistenci státům v prevenci těchto problémů. Dvořák věří, že doporučení obsažená v materiálu představují efektivní nástroj pro boj s předsudečnými útoky jak online, tak offline.
Uvedený balík doporučení ukazuje nejen na úsilí o ochranu obyvatelstva před negativními javisky spojenými s diskriminací nebo stigmatizací různorodých identit ve společnosti , ale rovněž i na potřebu budovat kulturu tolerance . Cíl je jasný: vytvořit bezpečné prostředí pro všechny bez ohledu na rozdíl od individuálních charakteristik lidí .Ministr Dvořák, představitel hnutí ANO, se v rámci svých doporučení zaměřil na řešení problémů předsudečného násilí. Tento typ násilí a nenávisti je často spojován s extremismem, ale většina podobných incidentů bývá páchána lidmi mimo radikální ideologie. Hlavními faktory jsou předsudky, intolerance a odpor k jinakosti. Proto doporučení směřují k širšímu pohledu na tato témata jako na problém společnosti jako celku.
Doporučení vycházejí z myšlenky, že otázku nenávistných projevů nelze efektivně řešit pouze prostřednictvím trestního práva. Kriminalizace takových projevů může omezovat ústavně chráněná práva jednotlivců a někdy může mít opačný efekt než zamýšlený. Důraz by měl být kladen spíše na prevenci těchto chování, zvyšování povědomí a vzdělávání veřejnosti. Ve snaze o zmírnění nedostatku informovanosti hrají významnou roli také soukromé subjekty a kooperace s internetovými platformami.
V dalším bodě se doporučení dotýkají problému informovanosti o předsudečných trestných činech. Mnoho obětí případy nehlásí kvůli nedostatečné důvěře v instituce; to brání shromáždění potřebných dat pro adekvátní reakci státu i poskytnutí účinné pomoci těmto osobám. Klúčovým prvkem doporučení je proto vytvořit systém zaměřený na potřeby obětí – tzv. „victim-centred approach“.
Tyto strategické návrhy nejsou závazné; pocházejí z práce odborné skupiny složené ze zástupců institucí státní správy i organizací občanské společnosti, které se zabývají problematikou předsudečného násilí. Tuto pracovní skupinu koordinoval Odbor lidských práv a ochrany menšin Úřadu vlády ČR, který nyní také stojí před úkolem implementovat navrhované postupy do praxe.
Zainteresované strany již vyjádřily zájem začlenit tato doporučení do svých aktivit; byla například reflektována při aktualizaci Akčního plánu proti extremismu a předsudečné nenávisti na období 2025-2026. Pozitivním krokem kupředu bude rovněž novela trestního zákonodárství schválená Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR koncem května letošního roku, která poskytuje rozšířenou ochranu proti činům motivovaným předsudky.
Ministrova iniciativa ukazuje důležitost komplexní spolupráce mezi různými sektory společnosti při řešení problému násilných jednání naložených na základě nesnášenlivosti či stereotypních názorů vůči určitým skupinám obyvatelstva.Ministr Dvořák, zastupující svou stranu, předložil doporučení zaměřená na řešení předsudečného násilí. Tento závažný problém má potenciál podkopat nejen základní demokratické principy, ale také soudržnost společnosti. V době, kdy se hodnoty jako tolerance a respekt stávají stále důležitějšími, je nezbytné se vyrovnat s výzvami, které s tímto typem násilí souvisejí.
Dvořák upozornil na nutnost efektivního právního rámce pro ochranu obětí předsudečného násilí. Podle něj by měl stát klást větší důraz na prevenci a vzdělávání veřejnosti o těchto otázkách. Rozvoj osvěty v rámci školních programů a komunitních akcí může podle ministra zásadně přispět k prevenci takového chování ve společnosti.
Dalším bodem doporučení je zkvalitnění spolupráce mezi různými institucemi – od policie po neziskové organizace. Tato kooperace by měla za cíl poskytnout rychlou pomoc obětem a zároveň zlepšit identifikaci případných incidentů předsudečného charakteru. Podle Dvořáka je zapotřebí nejen reagovat na stávající případy násilí, ale také pracovat na tom, aby nedocházelo k novým.
Ministr rovněž poukázal na roli médií v informování veřejnosti o této problematice. Ráda by viděl více kvalitní žurnalistiky zabývající se tímto tématem bez sensationalismu či zjednodušování faktů. Správné informování může hrát klíčovou roli v boji proti stereotypům a mylným představám o skupinách obyvatelstva vystavených šikaně nebo diskriminaci.
Dalo by se říci, že v boji proti předsudečnému násilí hraje důležitou roli i legislativa upravující trestní odpovědnost za takové činy. Dvořák apeluje na zákonodárce, aby vytvořili přísnější postihy pro pachatele takového chování. Tímto krokem by mělo být jasně dáno vymezování hranic společensky nepřijatelného chování.
Postavení jednotlivců ve společnosti má rovněž vliv na účinnost snah o potlačení násilných činů vycházejících z předpojatosti či nenávisti vůči jiným skupinám lidí. Je třeba poskytnout každému občanovi možnost aktivního zapojení do boje proti diskriminaci například prostřednictvím dobrovolnických aktivit nebo podporou různých iniciativ zaměřených právě на tuto problematiku.
Z těchto doporučení jednoznačně vyplývá urgentní potřeba sjednotit síly všech zainteresovaných stran při řešení této krize moderních sociálních vztahů s cílem zajistit bezpečné prostředí pro všechny občany bez ohledu na jejich původ či víru.