Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) upozornil na nutnost zřízení samostatného rozpočtu pro zemědělský sektor v rámci Evropské unie. Tímto krokem by se dle jeho názoru mohly lépe adresovat specifické potřeby a výzvy, kterým zemědělci čelí. Na jednání Rady AGRIFISH, kde Česká republika představila své návrhy, získala podpora od 21 dalších evropských států. Kromě toho se ministři zaměřili na stále nejasnou situaci v obchodních vztazích s dalšími zeměmi, konkrétně se Spojenými státy a Ukrajinou.
Výborný poukázal na to, že dostupnost účinných prostředků na ochranu rostlin je klíčovým tématem pro evropské zemědělce. Mnoho chemických látek bylo nedávno vyřazeno nebo je aktuálně navrhováno k vyřazení a chybí za ně adekvátní náhrady. To hrozí ochudit farmáře o potřebné nástroje k ochraně jejich plodin a zvyšuje nejistotu v sektoru. Bez dostatečných alternativ může docházet k demotivaci agrárníků i ke ztrátám důvěry v možnosti budoucnosti jejich podnikání.
„Zemědělci si nemohou dovolit zbavit se všech účinných přípravků bez efektivní náhrady,“ zdůraznil ministr Výborný při diskusi o situaci týkající se přípravků určených na ochranu rostlin. Z minulosti víme, že jiné členské státy již přesně tuto problematiku řešily, avšak Evropská komise dosud nepřinesla žádné uspokojivé řešení.
V rámci diskuse o ekonomických vztazích vyjádřili ministři obavy ohledně obchodních vztahů s USA, kde hrozí zvýšení celních sazeb pro evropské agrární výrobky. Výborný apeloval na to, aby EU efektivněji chránila zájmy svých zemědělců a připravila konkrétní opatření pro případ problémů způsobených například růstem cel za importované potraviny.
Taktéž přístup k Ukrajině by měl být vyváženější podle názoru Výborného: „Podporujeme spolupráci s Ukrajinou avšak musíme chránit citlivé segmenty našeho trhu poput ze strany EU“. Vyzval tak ke spravedlivému nastavení obchodních pravidel reflektujících oba trhy.
Z uvedeného vychází jasná potřeba silnějšího politického rámce schopného zabezpečit adekvátní prostředky pro ochranu plodin i stabilizovat trhu v souvislosti s mezinárodními obchody. Pro úspěch českého i evropského zemědělství je nezbytné mít efektivne fungující politiky hospodářské podpory a investice do agroprůmyslu vůbec.Ministr zemědělství Zdeněk Výborný (KDU-ČSL) vyjádřil názor, že by oblast zemědělství v rámci Evropské unie měla mít vlastní rozpočet. V současné době se diskutuje o novém víceletém rozpočtu EU, který by měl být představen už 16. července 2025. Podle Výborného je důležité, aby finance pro zemědělství byly stabilní a spolehlivé, což přispívá k předvídatelnosti pro zemědělce.
Na nedávném jednání s evropskými partnery řešil ministr Výborný i novou dohodu z 30. června tohoto roku. Ta by měla lépe propojit tržní přístup s produkčními standardy a zavést ochranné mechanismy pro určité komodity, například obiloviny. Podle něj ale může této dohodě chybět lepší vyváženost ohledně absorpčních schopností trhu.
Dalším tématem byla otázka rostlinných bílkovin. Česká republika se chystá uplatnit národní proteinovou strategii, která má za cíl podpořit pěstování plodin jako jsou hrách, lupina či sója. Tímto krokem chce ministerstvo snížit závislost na dovozu potravin a posílit konkurenceschopnost domácího zemědělství.
V rámci Rady AGRIFISH probíhaly také bilaterální jednání mezi českým ministrem a jeho protějšky z Německa a Lucemburska, kteří spolu diskutovali o dopadech nařízení souvisejících s odlesňováním a budoucnosti společné zemědělské politiky EU.
Výborný navrhl zachování silného samostatného rozpočtu pro agrární sektor i v další etapě vývoje politiky Unie. Uvedl také potřebu si uchovat dvoupilířovou strukturu financování určenou pro evropské farmáře, která by jim poskytla stabilitu v plánování jejich aktivit.
Jedno z hlavních témat jednání se soustředilo na evropeské nařízení týkající se odlesňování lesů; Česká republika usiluje o zmírnění jeho dopadů v oblastech s nízkým rizikem odlesňování tím, že prosazuje vznik „nulové kategorie“, aby minimalizovala administrativní zátěž pro své podnikatele v této oblasti. Ministr Výborný zdůraznil nutnost eliminace nadbytečné byrokracie spojené s touto regulací vzhledem k tomu, že české lesy dlouhodobě prosperují.Ministr zemědělství Zdeněk Výborný (KDU-ČSL) zdůraznil, že evropské zemědělství by mělo mít vlastní rozpočet v rámci Evropské unie. Podle jeho názoru je finanční podpora v této oblasti klíčová pro udržení konkurenceschopnosti a přizpůsobení se aktuálním výzvám, jako jsou klimatické změny nebo zajištění potravinové bezpečnosti. Při jednání o budoucnosti společné zemědělské politiky (SZP) vyjádřil potřebu, aby rozpočet na zemědělství nebyl závislý na celkovém rozpočtu EU.
Výborný upozornil na skutečnost, že podmínky pro agrární sektor se neustále mění a je důležité reagovat flexibilně a rychle. Vyzdvihl rovněž důležitost adaptace českého zemědělství na nové trendy a technologický pokrok, které hrály klíčovou roli už v minulých letech. Ministerstvo plánuje investice do modernizace a digitalizace tohoto sektoru s cílem zvýšit efektivitu výroby.
Dále ministři jednotlivých států projednávali otázku ekologických praktik ve farmářském hospodaření. Výborný se domnívá, že jakékoli zásahy do základních principů SZP by měly respektovat specifika jednotlivých členských států a jejich výrobních podmínek. Cíl snížit Enviromentální dopad může být dosažen pouze s ohledem na místní zvláštnosti.
V souvislosti s tím také uvedl příklon k podpore mladých farmářů; motivování nových podnikatelů je podle něj klíčové pro udržení vitality venkova. Vytvoření atraktivního prostředí pro začínající generaci agrárníků zajistí nejen ochranu tradic, ale také inovaci celého odvětví.
Na setkání byl mimo jiné diskutován i cíl trvalé udržitelnosti při využívání přírodních zdrojů. Ministerstvo se zaměřuje na umírněný přístup k využívání půdy – s respektem k ochraně životního prostředí i k potřebám producentů potravin. Dosavadní politika totiž mnohdy vedla k nedostatečné péči o půdu.
Závěrem Výborný opětovně apeloval na nezbytnost mít specifický rozpočet pro evropské zemědělství jako součást širší strategie podporující růst a adaptabilitu tohoto sektoru vůči globální konkurenci i interním změnám uvnitř samotné EU.