Piráti v současné době jasně deklarují, že nemají zájem spolupracovat s žádnými stranami jako ANO, SPD a extremistickými organizacemi. Tato pozice je součástí jejich volební strategie a odráží zásadní principy, se kterými Pirátská strana vstupuje do povolebního vyjednávání. Strana klade důraz na modernizaci státu, podporu rodin, dostupnost bydlení a důsledný boj proti korupci. Zároveň chtějí zajistit bezpečnost České republiky v souladu s evropskými demokratickými hodnotami.
Zdeněk Hřib, předseda Pirátů a jejich celostátní lídr, zdůrazňuje: „Naším cílem je poskytovat voličům jasný obraz o našich prioritizech. Jsme otevření a chceme reprezentovat zájmy občanů bez ohledu na to, zda budeme v opozici nebo ve vládě.“ Mezi klíčové body programu patří modernizace veřejných služeb a podpora přístupu k bydlení pro všechny občany.
Piráti hodlají jednat výhradně s demokratickými subjekty respektujícími právní stát a evropskou orientaci. Naopak se distancují od hnutí ANO či SPD právě kvůli podezřením z korupčního jednání a extremistických postojů těchto stran. Piráti věří, že je nezbytné chránit principy liberální demokracie i členství ČR v EU či NATO před nežádoucími vlivy.
„Jakékoli zavázání vlády od nás bude závislé na absenci osobností s korupční minulostí nebo těch šířících ruskou propagandu,“ dodává Hřib. Takový přístup má jít ruku v ruce se snahou o posilování důvěry ve spravedlnost i celkovou obranyschopnost země.
Místopředsedkyně strany Olga Richterová potvrzuje tento směr: „Spolupráci s ANO nebo extremisty kategoricky odmítáme. Dáváme přednost týmům democratic koncentrujících se na slušnou politiku ochotné plnit naše společné programové cíle.“ Při jednáních o možné koalici budou požadovat dostatečné záruky realizace dohodnutých priorit.
Jasným záměrem Pirátů pro nadcházející volební období je nejen modernizace státu ale také snížení daní pro rodiny či zvýšení dostupnosti kvalitního bydlení jakožto základního pilíře ekonomické stability občanů. Navíc plánují neúprosně čelit korupci ve všech jejích podobách urchantem široké veřejnosti k důvěře ve státní instituce i právní systém samotný.
Dynamika vztahující se k povolebním vyjednáváním tedy naznačuje určitou stabilitu jejich postojům vůči formování budoucích vládních struktur založených na sdílených demokratických hodnotách bez prostorovému ohrožení integrity státu ze strany výše zmíněných subjektů.