Ministryně financí Alena Schillerová (ANO 2011) v nedávném vyjádření zdůraznila, že za konečný deficit zůstává zodpovědnost premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. Výše deficitu je nastavena na 310 miliard korun. Schillerová uvedla, že se ministerstvu podařilo výrazně revidovat rozpočtové návrhy, při čemž došlo k odstranění chybně vypočítaných příjmů a nevhodných výdajových položek.
V rámci revize došlo k nutným úpravám provozních i ostatních výdajů, které byly navrženy ve výši 11,4 miliardy korun. Tyto změny zahrnovaly nejen přesuny v rámci různých kapitol státního rozpočtu, ale také zapracování nově publikovaných makroekonomických předpokladů z ledna tohoto roku. V důsledku těchto korekcí se plánovaný deficit zvýšil o další 24 miliard korun s cílem podpořit investice zaměřené na hospodářský růst.
„Snažili jsme se řešit situaci s nekrytými požadavky ze strany státního fondu dopravní infrastruktury ve výši 37 miliard a nezapočítanými zákonnými sociálními dávkami za dalších 17 miliard,“ dodala Schillerová. Cíl reformačního procesu byl jasný: udělat maximum pro to, aby byl rozpočet minulé vlády realistický a schopný projít Poslaneckou sněmovnou bez komplikací.
Na straně příjmů došlo k zásadním úpravám; konkrétně byly sníženy očekávané příjmy ze sociálního zabezpečení o devět miliard korun. Tento pokles vyplývá z faktu, že původní odhad příjmů byl nadhodnocen v souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti a měsíčním hlášením zaměstnavatelů – na tuto skutečnost upozornil Výbor pro rozpočtové prognózy dne 30. října.
Na druhou stranu vzrostly daňové příjmy díky predikcím zveřejněným v lednu – celkem o částku 15,3 miliardy korun. Mezi dalšími změnami lze zmínit i zvýšení divident od ČEPS o jednu miliardu či markantní snížení příjmů ze zvláštních účtů ministerstva financí až o dvanácti miliardách Kč kvůli reálnému odhadu dividend.
Celkový efekt na straně fiskálních příjmů tedy konečně činil pokles až o pět a půl milliardy Kč bez započtení dalších pozitivních výsledků jednotlivých kapitolek ve státním rozpočtu a jejich vlivu na celkový deficit země.
V závěr ministryně opětovně uvedla: „Výsledný deficit samozřejmě stále spadá pod odpovědnost Petra Fialy a Zbyňka Stanjury.“ Tato slova potvrzují současnou atmosféru napětí mezi politickými stranami ohledně správy veřejných financí v České republice.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že konečný deficit státního rozpočtu odpovídá rozhodnutím premiéra Petra Fialy a ministra financí Zbyňka Stanjury. Jejich vláda je zodpovědná za celkovou situaci rozpočtu a schodek, který byl upraven na 310 miliard korun, se ukazuje jako komplikovaný výsledek původních návrhů.
V rámci rozpočtu došlo k významnému zvýšení výdajů v několika oblastech. Ministerstvo práce a sociálních věcí dostalo navíc 17 miliard korun na mandatorní výdaje, zatímco Ministerstvu dopravy bylo přiděleno 26 miliard korun k pokrytí deficitu Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) a dalších 0,8 miliardy pro slevy na jízdném. Také Ministerstvo zemědělství získalo dodatečných 6 miliard korun pro spolufinancování programů v rámci Strategického plánu společné zemědělské politiky.
Ministerstvo školství obdrželo navýšení prostředků o 2,5 miliardy pro regionální školství a soukromé školy. Naopak Ministerstvo průmyslu čelilo snížení zdrojů spojených s novým jaderným blokem o 18,3 miliardy kvůli absenci potřebných notifikací z Evropské unie. Taktéž došlo k nárůstu plateb do EU o dalších 7,7 miliardy.
Na druhé straně byla prováděna opatření ke snížení výdajů ve vládních kapitolách; například se plánuje úspora o 21 miliard v oblasti obrany a další snížení provozních nákladů nebo dotací o celkem 11,4 miliardy korun přes všechny sektory státní správy. Tato rozhodnutí by mohla mít dalekosáhlý dopad na jednotlivá ministerstva i příslušné projekty.
Pokud jde o soulady rozpočtových rámců s platnými zákony, ministerstvo potvrdilo splnění požadavků zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podařilo se snížit technické nesoulady z dřívějších odhadovaných částek ze 35,7 na pouhých 17 miliard Kč při zachování dodržování stanoveného rámce.
Popisovaná situace odráží vzrůstající tlak na vyrovnanost státního rozpočtu v podmínkách měnící se ekonomické reality i předpisu EU týkajících se fiskální politiky členských států. Schillerová uvádí důležitost realistických rozhodnutí Poslanecké Sněmovny ve vztahu k budoucnosti českého hospodářství a udržitelnosti veřejných financí.Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) vyjádřila přesvědčení, že konečný deficit veřejných financí zůstává v odpovědnosti Petra Fialy a Zbyňka Stanjury. Podle ní je nutné brát v potaz především mandatorní a kvazimandatorní výdaje, které jsou součástí rozpočtových plánů. Očekávaný deficit ve výši 2,2 % by měl být v souladu s evropskými fiskálními pravidly i českými rozpočtovými normami.
Dále ministryně zdůraznila důležitost dodržování výdajových rámců a upozornila na to, že Evropská komise provede konečné posouzení souladu rozpočtu až po ukončení fiskálního roku 2026. Toto hodnocení bude mít zásadní vliv na udržitelnost českých veřejných financí a může ovlivnit dlouhodobé ekonomické rozhodování.
Schillerová také podotkla, že pokyny dalších kroků budou závislé na tom, jak se ministerstvu podaří efektivně řídit státní finance. Vyzvala k větší transparentnosti a odpovědnosti při plánování rozpočtu tak, aby byly všechny příčiny případného deficitu jasně identifikovány.
Kromě toho se ministryně zaměřila na vysokou míru práce “na černo”, která zatěžuje české hospodářství částkou přesahující desítky miliard korun ročně. Upozorňuje tím nejen na negativní dopady této praxe na spravedlivou konkurenci, ale i na efektivitu daňového systému.
Specifickou pozornost věnovala také potřebným reformám ve státní správě s cílem zefektivnit využívání prostředků daných občanům. Klade důraz na to, aby každý investovaný milion byl co nejlépe zúročen pro potřeby slovenského obyvatelstva.
Na závěr Schillerová shrnula klíčové oblasti politických priorit spojených s finančním hospodařením státu do budoucna. Opět zdůraznila potřebu spolupráce mezi jednotlivými resorty a odpovědným přístupem k vytváření koncepčních změn v oblasti správy veřejných zdrojů.