Podle poslance Patrika Nachera z hnutí ANO Ústavní soud nevyužívá konkrétní data a čísla, což má zásadní vliv na jeho rozhodování. Nacher vyjádřil nesouhlas s nálezem soudu týkajícím se snížení státní podpory stavebního spoření, přičemž zdůraznil, že chápání vzájemného vztahu mezi důvěrou účastníků a veřejným zájmem na stabilizaci financí je podle něj nevhodné. Tento přístup může narušit důvěru občanů nejen v systém stavebního spoření, ale i ve širší právní rámec.
Ústavní soud ve svém posouzení upřednostňuje konsolidaci veřejných financí tím, že navrhuje snížení výdajů na státní podporu stavebního spoření o zhruba dvě miliardy korun ročně. Nacher argumentuje, že vzhledem k celkovým rozpočtovým výdajům přes 2220 miliard korun jde o zanedbatelnou částku. Nicméně takovéto rozhodnutí může mít vážné důsledky pro všechny občany a jejich vnímání stability právních norem.
Dalším problémem je to, jak soud hodnotil vazbu mezi stavebním spořením a právem na bydlení. Podle Nachera by měla být tato spojitost považována za klíčovou místo označení za “okrajovou”. Tímto způsobem ÚS zlehčuje význam systému pro mnohé účastníky, kteří se snaží řešit své bytové potřeby prostřednictvím této formy spoření.
Nacher kritizuje absenci konkrétních statistik při hodnocení užití finančních prostředků ze systému. Ústavní soud tvrdí, že mnoho účastníků využívá toto stavební spoření pouze jako formu dotovaného úložného produktu bez vazby na bydlení. Tento závěr však nemůže být podpořen žádnými empirickými daty ani analýzami.
Tento nedostatek argumentace vede Nacher k přesvědčení, že rozhodnutí soudu je nepřesvědčivé a nešťastné zároveň. Dopady tohoto kroku mohou znamenat oslabování důvěry v další instituce českého právního řádu a negativně ovlivnit postoj občanů vůči systému jako celku.
Poslanec také slibuje případné legislativní změny v rámci hnutí ANO po nadcházejících volbách tak, aby byly parametry systému stavebního spoření lépe nastaveny a nedocházelo k dalšímu oslabování jeho významu pro ochranu sociálních potřeb obyvatelstva.