Plukovník Otakar Foltýn, který už rok zastává pozici vládního koordinátora strategické komunikace, nedávno vyvolal rozruch svými kontroverzními výroky a činy. Zvláštně výrok o části populace, kterou označil za „svině“, nebo komunikační karty pro politiky na citlivá témata vzbudily značnou kritiku. K tomu se přidává i jeho video prezentující osvobození v roce 1945 jako okupaci ze strany Rudé armády. Tento soubor událostí vedl k otázkám o jeho budoucnosti ve funkci a tím i k spekulacím ohledně možné nové práce pro plukovníka Foltýna, jelikož poslankyně Konečná překvapila svým hodnocením situace.
Foltýn uvádí, že on a jeho tým odvedli kvalitní práci a doufá v její pokračování pod novou vládou. Argumentuje tím, že nastavení strategické komunikace je zásadní pro další kroky české politiky. Avšak názory politiků na jeho roční působení jsou značně rozdělené.
Zástupci různých politických stran v rámci ankety ParlamentníchListů.cz sdíleli své názory na hodnotu Foltýnova působení. Někteří z nich byli kritičtí k celé situaci. Například jeden z oslovených uvedl, že jde o totální porážku vlády Petra Fialy a Víta Rakušana a varoval před negativním dopadem Foltýnových velekriků na veřejné mínění ohledně podpory Ukrajiny.
Dále dodal, že agresivita a hysterické strašení ruskou hrozbou měly opačný efekt, než jaký si asi plukovník přál – místo mobilizace lidí do akce spíše odradily širokou veřejnost od aktivního zapojení se do diskuzí kolem aktuálních krizových témat.
Kritika vůči němu neomezuje pouze na politiku či jednotlivé výroky; některé hlasy také zdůrazňují problémy s transparentností týmu pod jeho vedením. Třebaže tvrdí opakované úspěchy ve své práci během uplynulého roku, otázky kolem obsazení postů či směřování jejich aktivit zůstávají nezodpovězené.
Je jasné, že nad budoucností Otakara Foltýna visí otazník — připravují se diskuze nejenom o tom víc než kdy jindy mít kladný vztah mezi vládou a občanskou společností tamější opozicí s příslibem otevřenosti znakem dobrého konce ochoty mlčet nad nepříjemnými pravdami o minulosti i současnosti České republiky?Kateřina Konečná, europoslankyně a předsedkyně hnutí Stačilo!, přišla s nečekaným komentářem týkajícím se plukovníka Foltýna. Naznačila možnost jeho nové pracovní pozice, která by byla pro občany ČR mnohem užitečnější než dosud existující oddělení. Navrhuje zaměřit se na sledování cen potravin a energií a porovnat je se zahraničím, aby bylo jasné, jak vláda zohledňuje potřeby domácí populace. Její slova naznačují, že v blízké budoucnosti přinese její hnutí další kritiku Fialovy drahoty.
Vondráček z ANO vyzdvihl práci plukovníka Foltýna za poslední rok jako velmi profesionální. Podle něj dokázal spojit předchozí snahy o posílení státní komunikace v krizových situacích a přinést potřebný systémový přístup. Jeho tým připravil nezbytné strategické rámce i metodiky a efektivně reagoval na hybridní hrozby či dezinformační kampaně. Vondráček považuje kontinuitu v této oblasti za klíčovou pro bezpečnost demokracie tváří v tvář rostoucímu tlak od zahraničních informačních operací.
Naopak senátorka Zwyrtek Hamplová má jiný názor – považuje působení Foltýna jako negativní aspekt současné demokracie. Kritizovala ho za to, že jeho vyjadřování je spíš urážlivé vůči oponentům než konstruktivní kritikou vládních kroků. Zmínila také skutečnost, že není oficiálně zaměstnán u vlády, což podle ní ukazuje nevhodnost jeho pozice.
Reakce poslaneckého klubu SPD přišla od Radovana Vícha, který upozornil na problematiku politických výroků vojáka ve státní funkci. Vycházel ze závažného tvrzení o nepravdivých informacích šířených pod hlavičkou vlády a volal po odstranění Foltýna z jeho funkce co nejdříve po případném zapojení SPD do nové vlády.
Robert Šlachta z Přísahy dále kritizoval pamětihodnost činnosti plukovníka ve vedoucí roli komunikace státu s tím, že současný styl označuje spíš za rozdělování společnosti než skutečně efektivní strategickou komunikaci.
V dalších komentářích zaznělo i varování před nenávistnou rétorikou kolem různých názorů obyvatelstva ze strany Foltýnova týmu; prý to může vést k dalšímu rozdělování společnosti na “správné” a “nesprávné”. Přestože někteří politici vidí nicotnost komunikace skrze nenávist nebo dehonestaci jinak smýšlejících lidí, jiní se nadále snaží prosazovat konstruktivnější cestu ku vzestupu demokratického dialogu v ČR.Otakar Foltýn, bývalý státní úředník, dostal novou pracovní příležitost, která se stala překvapením pro mnohé, včetně poslankyně Konečné. Jeho jméno je spojováno s kontroverzními výroky a neortodoxním přístupem k politice, což nevzbuzuje zrovna pozitivní odezvu u některých politických představitelů.
Předseda strany PRO Jindřich Rajchl vzpomněl na temné období vlády Petra Fialy a vyjádřil přesvědčení, že Foltýnova éra brzy upadne v zapomnění. Tato slova naznačují silnou nedůvěru vůči jeho metodám i způsobu komunikace s veřejností.
Na Foltýnovu vystoupení reagoval exministr zahraničí Lubomír Zaorálek z SOCDEM. Ten připomněl šokující nástup tohoto politika do veřejného prostoru, kdy osočil značnou část populace jako “svině” a “zombie”. Zaorálek tak odkázal na postavy z Haškova proslulého románu „Dobrý voják Švejk“, což podtrhuje absurdnost některých jeho výroků.
Politické prostředí se zdá být rozdělené zejména kvůli jeho vyjádřením o společenské rozhodnosti občanů. To naznačuje i Kateřina Konečná, která kritizovala způsob komunikace ve společnosti a poukázala na to, jak mohou lidé reagovat na provokativní výroky politiků jako je právě Foltýn.
V souvislosti s dalším hodnocením situace se objevily komentáře o tom, jak politici spolu navzájem dovedou jednat a jakým způsobem ovlivňují veřejné mínění. Mnozí považují za problematické vydávání tak silných prohlášení bez ohledu na dopady.
Foltýn si určitě získává pozornost svými kontroverzními názory อีก โดย po dokončení svých povinností by mohl mít obtížící úkol obnovit důvěru mezi různými skupinami obyvatelstva. Nezbývá než sledovat další vývoj jeho kariéry a reakce ze stran politických protivníků i podporovatelů.