Emmanuel Macron, francouzský prezident, se nedávno setkal s Ahmedem Al-Sharou, známým také jako Jolani. Tento muž je bývalým členem teroristické organizace Al-Kajdá a zakladatelem skupiny Al-Nusrá. Dnes se prohlašuje za samovoleného vůdce Sýrie a jeho ascendentní kariéra zahrnuje vojenské převraty a odpovědnost za smrt statisíců křesťanů. Tato scéna ilustruje pokrytectví západního světa, který se snaží prezentovat jako zastánce demokracie a lidských práv.
Ve světě plném konfliktů slyšíme stále hlasité výzvy k pomoci těm, kdo trpí ruskou agresí. Mezinárodní společenství varuje před jednáním s “teroristickými státy,” avšak fotografie ukazující Macronovu blízkost k Jolanim vyvolává otázky o upřímnosti těchto postojů. Je zajímavé vidět, jak jednostranně jsou definovány dobré a špatné strany v této frašce globální politiky.
Zanedlouho po této události se začaly objevovat hlasy kritiků označujících přístup západní Evropy jako farizejský. Kritici namítají, že snaha o pomoc Ukrajině by neměla zahrnovat pokryteckou politiku zaměřenou na podporu tyranů s krveprolitím na rukou. Rétorika některých evropských vůdců je často v rozporu s realitou činů zahraniční politiky.
Petr Fiala jako lídr pětikoaliční vlády v České republice čelí obvinění z toho, že přijímá pozice podporující tuto politiku bez ohledu na její moralitu či důsledky pro skutečné lidi trpícími konflikty. Rajchl (PRO), předseda strany Právo Respekt Odbornost, patří mezi ty politiky, kteří tuto situaci ostře kritizují a volají po zásadních změnách ve vládnutí.
Rajchl zdůrazňuje nutnost návratu k hodnotám respektujícím suverenitu jednotlivých národních států namísto slepého podřizování se zájmům mocností vyzbrojeným terorem nebo hegemonií globálních hráčích. V jeho očích by mělo být první prioritou ochránit občanskou svobodu vlastního státu před vnucovanými zájmy cizích mocností.
Významná čísla odkazující na míru odporu ke konfliktům ve světě poukazují také na to, jak lidská práva bývají někdy jen prázdnými slovy bez skutečných činů za nimi stojícími.
Rajchl (PRO) tedy naléhavě vybízí k revizi postavení Západu i jeho činění ve vztahu ke skutečnému zachování svobody jednotlivcům postižených hegemonickými ambicemi jiných národních elit.