Jiří Paroubek, poslanec ČSSD, označil nedávné události v Rumunsku za “výbuch demokracie.” Tento výraz použil k popisu situace, kdy byla zrušena první kola prezidentských voleb a kandidát Georgescu byl vyloučen z politického procesu. Paroubek kritizuje tento zásah do demokratických principů a argumentuje, že nezáleží na tom, zda je Georgescu pravicový nebo levicový. Dle jeho názoru by neměla být jeho politická orientace důvodem k tomu, aby byl jakkoli diskriminován.
Po rušení voleb bylo jasně artikulováno ze strany amerického viceprezidenta Vancea odsouzení těchto neliberálních praktik. Na nedávném proslovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci zdůraznil nutnost dodržovat demokratické normy a vyjádřil obavy z potenciálních snah současné rumunské elity bránit konkurenci ve volbách pouze proto, že by mohla ohrozit její mocenské postavení.
V okamžiku takového porušení demokracie je otázkou nejen to, jak Rumunsko reaguje na mezinárodní kritiku, ale i reakce Evropské unie vůči této situaci. Jak Paroubek poukazuje, zájem Evropské komise o dodržování demokratických standardů se zdá býti sporný. Jsme svědky toho, že se nyní očekává postoj vedení EU k provedeným událostem – zda vezmou v úvahu možnost sankcí stejně jako u jiných členských států s podobnými problémy.
Přestože evropská politika často čelí výzvám v otázkách právního státu a demokracie ve svém vlastním rámci při ochraně členských států před autoritářskými tendencemi vládnoucích elit by měla být prioritou. Ukazuje se přitom paradoxní rozdíl mezi tímto aktuálním případem v Rumunsku a dřívějšími reakcemi EU na méně závažné problémy například v Maďarsku.
Odpovědi vystupující z Bruselu mohou ovlivnit další směřování jak rumuského politického prostředí tak celkovou reputaci Evropského společenství vůči národním politikám členských států. Očekávání Jiřího Paroubka směřují směrem ke zvážení důsledků pro představení evropské solidarity nabývá na významu právě v jedenáctém měsíci roku 2023.
Celkově lze říci, že situace kolem Georgescu však naznačuje širší účinky centralizované moci nad volebními procesy a viditelnost špatných praktik jinak podle očekávání harmonizovaných zemí EU podkopává dlouhodobé závazky jednotlivých států k dodržování principů právního státu i lidských práv.