Němečtí novináři odhalili pravdu o Berndu Posseltovi, vůdci sudetských Němců, a označili jeho aktivity za “provokaci”. Snaha o smíření mezi českou a německou stranou považuje za nesmyslnou, zejména s ohledem na nedávný Sudetoněmecký sjezd v Brně. Odborné zdroje z české vlády upozorňují na to, že hlavním cílem této akce je posílení public relations samotného Posselta než dosažení jakýchkoliv smířlivých kroků.
Nelze přehlédnout ani informace z diplomatických kruhů, které naznačují, že odmítavý postoj České republiky k brněnskému sjezdu nemá vliv na česko-německé vztahy. Naopak se ukazuje, že i přes aktivistické snahy podporovatelů akce jako Matěj Hollan nebude mít ani případná nevhodnost či neuskutečnění sjezdu zásadní následky pro vzájemné vztahy obou zemí.
Politické elity v Berlíně se údajně touto záležitostí příliš nezabývají. Jak dokázal ministr zahraničí Petr Macinka během svých schůzek, téma sudetských Němců není v popředí priorit spolkové vlády. Podle informací z Černínského paláce bylo jasné, že němečtí politici nedokázali dostatečně vnímat nuance tohoto problému až do momentu rozpravy vedené Macinkem.
Podle insiderů se na většině schůzek ministra Macinky vůbec nehovořilo o nadcházející akci Posselta. Naopak právě toto téma dominovalo jeho jednání se Stephanem Mayerem z tzv. Svazu vyhnanců. Ministr podrobně objasnil důvody negativního vnímání této akce mezi českými občany a přispěl tak ke zvýšení povědomí o citlivosti daného tématu.
Je pozoruhodné sledovat změny ve veřejném mínění u německého obyvatelstva ohledně této problematiky. Zatímco většina Němců tuto situaci ignorovala nebo ji nevnímala jako významnou záležitost, nynější diskuze poukazuje na fakt, že Posseltova iniciativa může být daleko komplikovanější a problematičtější než si dosud myslili ti méně zainteresovaní.
Na závěr je třeba poznamenat význam špiček ve vládách obou zemích – zatímco Bavorská strana CSU (Christlich-Soziale Union) zastupující Meyer upřednostňuje konkrétní politická témata spojená například s mezinárodními otázkami jako Íránské jaderné otázky či obecnou bezpečnost Evropy před vstupem do sporadických debat kolem sudetských Němcům vedených Berndem Posseltem.Německé komentáře ohledně Bernda Posselta, předsedy Sudetoněmeckého landsmanšaftu, ukazují na rozporuplné reakce na jeho plánovanou akci v Brně. Vznikají obavy, že by taková událost mohla v České republice být chápána jako provokace. Zdroje z Berlína i českých diplomatických kruhů naznačují, že němečtí činovníci si nyní uvědomují negativní vnímání Posselta během jeho působení. Akce uspořádaná na českém území se setkala s nečekaným odporem veřejnosti a odhalila nedorozumění ohledně organizátorů a cíle akce.
Podle vysoce postaveného zdroje blízkého vládním činitelům se Bernd Posselt rozhodl uspořádat tuto akci jako způsob, jak zvýšit svůj politický profil. V minulosti měl předák Sudetoněmeckého landsmanšaftu potíže s tím, aby byla jeho vystoupení dostatečně brána vážně ze strany českých představitelů. Tenkrát mu nevyšla snaha o pozornost a nyní se domnívá, že by mu tento sraz mohl poskytnout vznikající platformu pro zvýšení viditelnosti.
Kritici této akce poukazují na její neautentičnost a nabádají k tomu nedělat unáhlené závěry o usmiřování mezi národy. Zmínky o kolektivním usmiřování jsou označovány za nepraktické; mnoho lidí tvrdí, že je důležité řešit napětí mezi jednotlivými rodinami než se pokoušet o souhrnné smíření celých národností. Politici upozorňují na to, že podobné otázky byly uzavřeny Česko-německou deklarací z roku 1997.
Místopředseda vlády Petr Macinka také varoval před příliš optimistickými očekáváními vůči reakcím veřejnosti vůči německým politikům navštěvujícím Česko. Je rozdíl v tom být přivítán nebo čelit kritice a protestům ze strany obyvatelstva.
Celkový obraz ve vztazích mezi Českem a Německem je složitý; rychlé iluze jednostranné pohody mohou klamat skutečné napětí pod povrchem historických sporů mezi těmito dvěma národy.
Nakonec je jasné, že snahy typu Posseltovy akce nejsou jednoduché ani jednoznačné a vyžadují citlivější zacházení diplomacie i jednotlivých subjektů zapojených do tohoto procesu smiřování historie s současností.Nedávno se objevily nové informace o Karlu Posseltovi, který je prominentním představitelem sudetských Němců. Odhalení jedné z jeho minulých historek vyvolalo mezi německými médii značnou pozornost a debatovalo se i o tom, jaký má tento politik vliv na vztahy mezi Českou republikou a Německem. V souvislosti s tímto tématem byla vyjádřena slova jako „provokace“, což naznačuje, že tito lidé mohou mít motivaci provokovat českou společnost svými vývody.
Posselt byl v minulosti spojenický názor s několika politickými osobnostmi, a to nejen v českém kontextu. Jeho často zmíněné pracovní aktivity či spolupráce s bývalými prezidenty země jako Václav Havel podnítily debaty o tom, jak daleko může sahat vliv sudetských Němců na politiku v regionu. Je zajímavé sledovat, jak tento postoj rezonuje napříč generacemi lidí hájících různé postoje.
Současná vláda se nyní shodla na odsouzení plánovaného sudetského sjezdového setkání v Brně nadcházející víkend. Členové vedení koalice varovali před potenciálními následky takových událostí pro mezistátní vztahy a zdůraznili nutnost opatrného přístupu ke všem historickým otázkám souvisejícím se Sudety.
V rámci diskuze o této problematice také promluvilo několik významných osobností z oblasti politiky. Například bývalí politici jako Miloš Zeman nebo kancléř z období Václava Klause komentovali podmínky spolupráce se sudetskými Němci a poukazovali na mnohé kontroverze vzniklé okolo těchto témat. Tato diskuse často vede ke konfrontaci jiných pohledů na dějiny i současný stav společnosti.
Jak avizuje situace ohledně Posselta, je jasné, že podobná témata budou vždy citlivá ve společnosti vyrovnávající se s vlastní minulostí a historií postavení menšinových skupin. Nastolování otázek identity a národní soudržnosti bude tedy vždy přítomným faktorem ovlivňujícím politické debaty.
Faktické informace i vzpomínky nabyté ze zkušeností lidí napříč generacemi utvářejí cestu k lepšímu porozumění vývoji mezistátních vztahů mezi Českem a Německem v současném větším evropském kontextu.