V příštích dnech, konkrétně 8. května, se na Staroměstském náměstí v Praze uskuteční významná vlastenecká akce s názvem Česko proti válce. Dle slov JUDr. Jindřicha Rajchla ze strany Právo Respekt Odbornost (PRO) obdržel mnoho zpráv od občanů, kteří vyjádřili zájem o účast na této demonstraci. Tento zájem ho naplňuje radostí, neboť se staví proti jevům jako jsou lenost a lhostejnost, které považuje za překážky rozvoje národa.
Během příprav na tuto událost sleduje Rajchl i různá shromáždění ukrajinské komunity v České republice a zajímá se o jejich motivy a cíle. Zamýšlí nad tím, co vlastně požadují od českého obyvatelstva za situace, kdy čelí válečnému konfliktu ve své zemi.
V prvních momentech krize otevřela Česká republika své hranice ukrajinským uprchlíkům a nabídla jim řadu výhod – sociální dávky i bydlení nadstandardní kvality oproti těm v Ukrajině. Zdravotnický systém byl dostupný pro všechny příchozí bez ohledu na to, že domácí občané mnohdy čelili horším podmínkám.
Kromě toho poskytovala česká vláda materiální pomoc zahrnující zbraně a finanční prostředky kyjevské vládě. Podporovala také rekonstrukci nemocnice za částku přesahující 2 miliardy korun. V současnosti je situace taková, že místo toho aby se Praha soustředila na vlastní problematiku zdravotnictví zmítaného nedostatkem financí, připravuje speciální setkání pro ukrajinského prezidenta k jednání o další paketové pomoci.
Rajchl kritizuje tuto praxi s tím, že veškeré náklady hradíme my – čeští daňoví poplatníci – z peněz vydělaných tvrdou prací. Tyto prostředky by mohly být investovány do důchodového systému či péče o naše děti a zdraví našich občanů.
Na závěr úvah položí otázku všem těm lidem mávajícím modrožlutými prapory: „Co víc po nás ještě chcete?“ Sleduje zároveň obavy veřejnosti ohledně možných násilností během volební kampaně žijící evidenci stran jakéhokoli typu protestního jednání.Rajchl (PRO) se na své nedávné akci obrací k občanům a ptá se: “Co víc po nás ještě chcete?”. V jeho prohlášení zaznívá výzva těm, kteří by měly vyjádřit vděčnost za to, co mají, a namísto protestů by měly uznat přínos obyvatel této země. Podle Rajchla lidé dostali mnohem více, než si zaslouží a měli by být za to vděční.
Rajchl dále zdůrazňuje, že skutečnou frustraci cítí čeští občané. Ti čelí klesajícím reálným mzdám a důchodům. Mnozí čekají na zdravotní vyšetření dlouhé měsíce a děti se mnohdy nedostávají na střední školy. Situace je znepokojivá nejen v oblasti vzdělávání, ale i vzhledem k rostoucímu veřejnému zadlužení.
Zvláštní pozornost věnuje Rajchl plánovanému zvýšení daně z nemovitostí v důsledku války na Ukrajině. Upozorňuje na to, že peníze určené na armádní potřeby by mohly být využity pro rozvoj infrastruktury – například pro stavbu nových bytů, škol nebo nemocnic. Podle něj miliardy určené na vojenské účely pouze přibližují Českou republiku k potenciálně katastrofální válce.
Rajchl se cítí jako zastánce zájmů českého národa a vyjadřuje pocit povinnosti postavit se proti politice vlády, která podle něj ohrožuje bezpečnost země i jejích obyvatel tím, že je vtahuje do konfliktu velmocí. Tímto způsobem apeluje nejenom na obyvatele Česka, ale také připomíná hodnotu jejich práce při budování domovů.
S výzvou zaměřenou proti vládním představitelům Fialovi a Rakušanovi Rajchl zdůrazňuje svou odhodlanost stát za zájmy Čechů ve čtvrtek při chystané demonstraci. Očekává nepřetržitou podporu od těch občanů, kteří sdílí stejný názor o potřebě bránit vlastnictví svojí země před zahraničními vlivy.
Na konci svého vystoupení se Rajchl obrací ke svým následovníkům s nadějí: “Pojďme ukázat našim představitelům jasný signál prostřednictvím hlasitého protestu.” Jeho slova rezonují s tématem vlastenectví proti prvkům mezinárodní politiky ovlivňující životy lidí v České republice.