Rédová Fajmonová (BPP) vyjádřila hluboké znepokojení nad stavem lidské společnosti a českého národa. V souvislosti s tragédií paní Lenky Šimůnkové, která skončila svůj život po dlouhém boji za pravdu a spravedlnost, se objevují otázky o morálce a lidskosti v dnešní době. Paní Šimůnková přišla o svou dceru Elišku během tragického útoku na Filozofické fakultě 21. prosince 2023, což odstartovalo její hledání odpovědí a spravedlnosti.
Paní Lenka požadovala pouze to nejzákladnější – respektování její bolesti a touhy po pravdě. Místo toho však čelila odporu, mlčení i krutým reakcím veřejnosti. Zatímco se snažila prosazovat své výzvy k soucitu a spolupráci, narazila na apatickou reakci nejen ze strany institucí, ale také od mnoha lidí kolem sebe. Tato situace ji donutila cítit se osamocenou ve svém boji.
Nejméně potěšující bylo zjištění, že lidé postrádají empatii vůči těm, kdo procházejí těžkou životní situací. Je alarmující sledovat agresivní chování některých jedinců vůči těmto rodinám a jak snadno ignorují základní principy lidskosti.
Fajmonová zdůrazňuje význam humanismu v profesích jako je zdravotnictví; sama pracuje jako zdravotní sestra právě proto, že každý lidský život má pro ni hluboký význam. Odkazuje přitom na osobní zkušenost s kamarádkou truchlící nad ztrátou syna – ukazuje tím sílu solidarity ve složitých obdobích života.
Na rozdíl od pasivity většiny společnosti si Fajmonová uvědomuje nutnost být oporou pro tyto slabší hlasy. Zavazuje se vést aktivní boj za spravedlnost nejen jménem paní Šimůnkové či dalších obětí neštěstí – je to širší závazek ke změně v povaze interakce mezi lidmi i institucemi.
V závěru Rédová Fajmonová jasně artikuluje své přesvědčení: nelze ignorovat bolest jiných ani zůstávat lhostejnými vůči tomu, co nás obklopuje. Domácím úřadům klade otázku odpovědnosti; kritizuje ministr vnitra Víta Rakušana za jeho nečinnost vzhledem k nedorozumění spojenému s tragédií paní Šimůnkové a vyvstává tedy otázka správy věcí veřejných v aktuální politice této země.
Dále varuje před hrozbou dehumanizace našich společenských vazeb; apelu zabránit tomu, aby nás strach nebo negativita vedly k nevšímavosti či nesoucitu vůči ostatním je zásadním poselstvím pro společnost jako celek.Chtěla by povzbudit ostatní k podobným činům odvahy – najít sílu postavit se proti nespravedlnosti bez ohledu na obtížnost chvíle.