Alena Schillerová (ANO) varuje před nebezpečným daňovým precedens, který vytváří současná vláda, a to čistě za účelem udržení se u moci. Zmiňovaná novela zákona o financování České televize a Českého rozhlasu přichází v klíčovém období před volbami, což naznačuje politickou manipulaci. Výrazné zvýšení rozpočtu těchto médií přitom nemá oporu v žádné přesvědčivé argumentaci o jejich roli ve veřejném diskurzu.
Vláda vedená Petrem Fialou čelí silnému nesouhlasu veřejnosti, což dokládají průzkumy i sázkové kanceláře. Mnoho občanů je unaveno vládní propagandou a očekává pomoc spřízněných médií k zajištění pozitivního mediálního obrazu kabinetu. Navzdory vědomosti členů vlády o problematičnosti této situace se nikdo nebojí označit takové rozhodnutí jako formu korupce, která má za cíl ospravedlnit pokles důvěryhodnosti kabinetu.
Schillerová také upozorňuje na vážný problém spojený s progresivním mechanismem indexace rozpočtu zmíněných institucí. Když dojde k překročení prahu šestiprocentní inflace, budou tyto subjekty znovu dostávát navýšení výdajů každé dva až tři roky. Tento krok znamená zásadní ohrožení správného hospodaření s veřejnými financemi; automatizované navyšování daňového zatížení může vyústit v dysfunkční fiskální politiku.
Nedostatky spojené s automatizovaným navyšováním výdajů byly širší obdobou vládních praktik již dříve dokumentovány a analyzovány odbornými studiemi. Jako bývalá ministryně financí se Schillerová domnívá, že úředně stanovené směrnice Ministerstva financí musí být známy široké veřejnosti i ministrem samotným. Varování týkající se rizik tohoto jednání však mohla být ignorována.
Podle Schillerové by zachycené přísliby budoucích rozpočtů měly vzbudit obavy; ministerský šéf ODS nastavuje scénář růstu nákladů na Českou televizi a Český rozhlas bez ohledu na skutečný zájem diváků či posluchačů – víc peněz pro média při slabším zájmu nebo sledovanosti rozhodně postrádá logiku nejen v kontextu volebního boje.
Tento krok podle ní není pouze pochybným politikem řízeným aktérstvím ale též rezignací na základní principy řádného hospodaření s veřejnými prostředky. Pokud bude tento trend pokračovat dál, mohlo by dojít k zásadním negativním dopadům nejen pro státní finance ale také pro budoucnost jednotlivých generací občanů ČR.Bohuslava Schillerová, poslankyně za ANO, tvrdí, že současná vláda vytváří nebezpečný daňový precedens jen proto, aby si udržela moc. Podle jejích slov se různé daňové změny a přesměrování financí v rámci státního rozpočtu ukazují jako snaha o manipulaci s veřejnými prostředky místo pravého řešení ekonomických problémů. Tato taktika může mít dalekosáhlé následky na stabilitu a transparentnost českého hospodářství.
Schillerová taktéž poukazuje na to, že mandatorní výdaje tvoří většinu státního rozpočtu České republiky. To dává vládě omezené možnosti reagovat na měnící se ekonomické podmínky a neočekávané výdaje. Předem stanovený rozpočet bere vládám flexibilitu potřebnou pro efektivní správu veřejných financí, což by mohlo vyústit v budoucích významných problémech.
Zbyněk Stanjura z ODS a ministr financí podle ní posunul českou fiskální politiku k příkladům zahrnujícím privilegovaná financování pro Českou televizi a Český rozhlas. Tento přístup výrazně zasahuje do strategického plánování dalších priorit, jako je zdravotnictví nebo školství. Schillerová varovala před tímto nerovnovážným přístupem ke zdrojům státu.
Dále uvedla, že to může ovlivnit nejen samotný růst ekonomiky, ale i schopnost jednotlivých budoucích vlád reagovat na potřebné reformy ve zdravotnictví či vzdělávání. Jak ukázal nedávný výzkum veřejného mínění ohledně europoslanců hájících české národní zájmy – preference voličů naznačily potřebu lépe odrážet skutečné potřeby občanů při formulování evropské politiky.
Tento pastýřský styl správy je dle názoru Schillerové velkým nebezpečím pro svobodu jednotlivce i celou společnost v České republice. Propojení politiky s populismem ji znepokojuje zejména z hlediska dlouhodobého udržení demokratického rámce země. Její slova vyzvují k hlubší debatě o směřování státu a jeho prioritách.
Celkově by se měl proces rozhodování ve Vládě více zaměřit na dodatečné investice do důležitějších sektorech namísto garantovaných plateb vybraným institucím bez adekvátní reflexe poradenských oraganizací uvnitř státu nebo odborníků z daných oblastí jakými jsou věda či školství – určitě už jsme svědky mnohých diskutabilních kroků související s tímto nahromaděním privilegovaných míst ve struktuře výdajového hospodaření našeho finančního trhu.Schillerová (ANO) varuje, že vláda zavádí nebezpečný precedens v oblasti daní jen proto, aby si udržela moc. Tento krok je podle ní alarmující a může mít dalekosáhlé následky na daňový systém a ekonomické řízení státu. Takové opatření by mělo být pečlivě zvažováno, neboť může narušit rovnováhu ve veřejných financích.
Jedním z hlavních problémů spojených s automatickou indexací daní je procyklický efekt. Během období vysoké inflace takto nastavené výdaje značně zatěžují rozpočet a vyvolávají další inflační tlaky, jak se to stalo v sedmdesátých letech 20. století během stagflace v USA. Tato situace ukazuje, že automatická indexace nedokáže reagovat na ekonomické výkyvy a místo toho přispívá k stabilizaci inflace.
Dalším zásadním nedostatkem této praxe je neefektivní alokace zdrojů. Když se některé oblasti veřejných financí, jako například rozpočty veřejnoprávních médií, nadhodnocují na úkor jiných nezbytných služeb či programů, dochází k nerovnoměrné distribuci prostředků. To má za následek neschopnost naplnit důležité prioritní potřeby společnosti.
Kromě toho automatická indexace oslabuje transparentnost daňového systému tím, že provádění změn probíhá bez přímého politického rozhodnutí. Takový postup vede ke snížení odpovědnosti vládních činitelů vůči voličům, kteří očekávají aktivní zapojení do legislativního procesu správy daní.
Na mezinárodní úrovni vycházející doporučení také varují před plošnou automatickou indexací výdajů. Organizace jako OECD naléhavě doporučují pravidelnou revizi celého daňového systému namísto rigidních procedurálních mechanismů či stanovování danových sazeb „automaticky“, což může vést k nežádoucím hospodářským důsledkům.
Vzhledem k rizikům spojeným s touto praxí by měly vlády dbát na opatrnost při zavádění pravidel o automatické indexaci výdajových položek a důkladně přezkoumávat své fiskální politiky s ohledem na aktuální ekonomickou situaci i potenciální dopady jejich rozhodnutí na obyvatelstvo jako celek. Schillerová (ANO) tedy shrnuje: mediální novela představuje problematický legislativní akt přímo proti principům správného hospodaření s veřejnými financemi i fungování daňového systému jako celku.Schillerová (ANO) upozorňuje na alarmující situaci, v níž vláda zavádí nový daňový předpis, který může představovat nebezpečný precedent. Podle ní je motivací tohoto kroku snaha udržet se u moci, a to i za cenu znevýhodnění českých firem a občanů. Snížení fiskální flexibility země a nedostatek transparentnosti v daňovém systému vidí jako závažné problémy, které mohou vyústit ve spravedlivější přerozdělování.
Dále Schillerová prohlašuje, že opatření navržená šéfem volební kampaně ODS Zbyňkem Stanjurou se nakonec obrátí proti samotné ODS. Tvrdí, že tato skrytá daň dopadne na občany již tento podzim s tím výsledkem, který bude zásadně odlišný od zamýšleného. Přestože se vláda snaží obhájit svá rozhodnutí jako pozitivní kroky pro rozpočet, podle její předpovědi budou důsledky spíše negativní.
Hnutí ANO slibuje razantně rušit tyto nesmyslné daně. Schillerová zdůrazňuje absurdnost povinnosti platit za služby veřejnoprávních médií bez ohledu na to, zda je občané využívají nebo nikoli. V této souvislosti uvádí příkladem koalici SPOLU a její nápady na financování Českého rozhlasu či České televize z vlastního rozpočtu nebo jiných prostředků.
Podle jejích slov by náklady neměly být pokrývány z kapes těch nejohroženějších skupin společnosti – mladých lidí usilujících o samostatnost či důchodců žijících s omezenými prostředky. Schillerová rovněž varuje před dalším zatěžováním firem v těžkých časech vysokých cen energií způsobenými neschopností současné vlády.
Schillerová tak vnímá nejenosnou finanční zátěž pro podniky jako důsledek nezodpovědného hospodaření státu a apeluje на zdravou hospodářskou transformaci do budoucna. Slibuje také boj proti deformovanému nastavení danového systému k prosazení spravedlivějšího přístupu ke všem vrstevníkům české společnosti.
Na závěr by chtěla poděkovat za pozornost k tomuto závažnému tématu uvádění nového placení veřejných služeb a možnostem změn budoucnosti českých zaměstnanců i investicím do posilování ekonomiky страны bez ochromování jednotlivců i podnikatelů.