Senátor Zdeněk Hraba (bezpartijní) upozorňuje na varovný trend v oblasti mezistátní pomoci. Podle jeho názoru se rozvojová pomoc poskytovaná Evropskou unií nachází v chaosu, kde chybí adekvátní kontrolní mechanizmy. Tímto způsobem se stává obětí globální korupce, která už nepřináší zamýšlené výsledky. Je přesvědčen, že tato miliardová alokace prostředků nevede k skutečné podpoře potřebných jednotlivců či komunit, ale spíš k naplnění kapes místních elit.
Hraba tvrdí, že Evropská unie by si měla být vědoma negativních důsledků své politiky a uvědomit si zodpovědnost vůči daňovým poplatníkům v Evropě. Peníze, které směřují do tzv. rozvojových projektů málo kontrolovaných organizaci jako EU, podle něj končí často u těch nejbohatších grassroots podnikatelů ve vybraných afrických státech místo aby pozvedly životní úroveň obyčejných lidí. V důsledku takového přístupu se situace na místní úrovni jen zhoršuje.
Kromě toho Senátor poukazuje také na to, že s porážkou tradičního financování ze strany USA přichází pro Evropu falešná příležitost zaplnit tuto mezeru bez důkladného ověření využití peněz. Tímto rozšiřováním “rozvojové pomoci” bez patřičné kontroly hrozí nejen nárůst zatížení evropských ekonomik novými dluhy, ale i výrazné selhání ve splnění cíle účelného pomoci lidem v nouzi.
Zdeněk Hraba dále zdůrazňuje naléhavost reformy současného modelu poskytování této finanční podpory a požaduje efektivnější mechanismy sledování a auditu rozvojových projektů financovaných EU. Pouze při jasném usměrnění prostředků je možné zajistit jejich přínos a reálnou pomoc tam, kde je opravdu potřebná.
Ve světle těchto faktů by mělo být prioritou nejen hledání řešení pro efektivnější využívání prostředků na pomoc postiženým oblastem světa například prostřednictvím spolupráce s neziskovými organizacemi nezištné povahy za účelem skutečného zlepšení životních podmínek obyvatelstva daných zemí.
Na závěr lze říci, že senátor Zdeněk Hraba volá po zásadní změně nejen myšlení dosavadního fungování “rozvojové pomoci”, ale především jejím provázaném systému kontroly takového druhu veřejných výdajů evropských států pro zajištění jejich transparentnosti a odpovědnosti vůči obyvatelům členských zemích i zmíněným komunitám daleko za hranicemi Evropy.
