Senátor Kroc (za ODS) vyjádřil své pochybnosti ohledně plánované reorganizace úřadů, kde se má vytvořit celkem 220 nových institucí během jednoho roku. Podle něj je to nereálné a vyžaduje si to důkladnější zamyšlení nad praktickými aspekty této ambiciózní iniciativy.
Na jednání Ústavně-právního výboru, které se konalo 12. srpna, se projednával senátní tisk číslo 272. Zúčastnili se ho také poslanec Karel Havlíček a vládní zmocněnkyně Ing. Hana Landová. Diskuze pokryla široké spektrum témat zahrnujících ochranu životního prostředí, památek a veřejného zdraví, ale i možné komplikace spojené s odvoláním na centrálním úřadu.
Senátor Kroc upozornil na složitosti situace s odvolacími řízeními – obce budou mít pouze třicet dní na to, aby reagovaly a podaly odvolání vůči rozhodnutím stavebních úřadů v hlavním městě pražském. Pokud nebudou schopny v tomto termínu reagovat správným způsobem, hrozí jim jediné – nutnost obrátit se na soudy v následujících letech.
V rámci diskuse byl také dotknut problém legislativních změn spojených s novým stavebním zákonem, který má za cíl sjednotit správu státní organizace do jasné struktury nových budoucích úřadů zajišťujících ochranu přírody či zemědělské půdy. Tato centralizace podle Kroca přináší otázky ohledně míst usazení těchto institucí.
Dále byly vzneseny obavy o efektivitu samotného procesu delimitace zaměstnanců z dosavadních orgánů do nového uspořádání. Senátor poukázal na nepříjemnou zkušenost z minulosti při rozbití okresních úřadů, která byla dlouhá a neefektivní – měl za to, že veškerý plán by měl být důkladně připraven před samotným zavedením reformy.
Také řekl: “Zda už jsou známa ta sídla těch stavebních úřadů,” což naznačuje nedostatek informací o tom, jak bude infrastrukturálně vše fungovat po implementaci navržených změn. To ukazuje nutnost prohloubené debaty mezi zástupci různých úrovní správy nad problematikou oprávnění jednotlivých radnic vůči výše zmíněným rozhodnutím teď a dále pak i pro budoucnost všech občanů České republiky.
Tento další krok směrem ke komplexnější správě státu však nemůže být proveden bez zásadního promýšlení systému jeho implementace takových institucí ve všech regionech země tím způsobem jako byla dříve definuována periodická chybovost administrativ série regionálních chybných řešení daného problému.Senátor Kroc, zvolený za stranu ANO, vyjádřil skepticismusu ohledně plánu vytvořit 220 nových úřadů během jednoho roku. Podle něj je to nereálné a mnohé aspekty tohoto projektu nebyly dostatečně promyšleny. Upozorňuje na komplexní problematiku spojenou s organizací a personálním obsazením těchto nových institucí, přičemž zdůrazňuje, že k úspěšnému fungování bude zapotřebí řada nezbytných kroků.
Kroc kritizuje současný stav příprav a jako příklad uvádí velkou variabilitu velikosti obcí v jednotlivých okresech. Například Plzeň má 170 000 obyvatel a sousedící méně osídlené obce mají často pouhých několik tisíc obyvatel. Samotné ustanovení stavebních úřadů v tak malých obcích by podle něj bylo značně problematické bez jasného plánování.
Dále hovoří o nutnosti systemizace úřednického aparátu i o faktorech, které mohou ovlivnit chod těchto institucí. Mnozí starostové menších obcí se obávají o výsledek této reorganizace – někteří tvrdí, že nedostanou potřebnou podporu nebo dokonce že město poskytnuté úřady prodá namísto jejich zřízení. K té systemizaci není dle Kroce stále jasných odpovědí ohledně přechodu zaměstnanců a jak se změní jejich pracovní podmínky po sloučení.
Že pouze vytvoření těchto nových úřadů ohrožuje administrativní místo na místních kancelářích – mnoho z nich nemá jasnou představu o tom, kde by měla sídlit nová administrativa nebo jakým způsobem dojde k integraci stávajících pracovníků do nové struktury. Kroc také eviduje pomalý postup při nastavování digitalizačních procesů – aktuální software nemůže splnit požadavky pro efektivní práci.
Dotkl se například také budoucnosti financování státní správy na období po roce 2027; stále však chybějí konkrétní plánovací údaje týkající se rozpočtových změn a vlivu těchto opatření na každodenní provoz místních samospráv v dalších letech. Další komplikací jsou odlišná pravidla pro sociální fond v jednotlivých městech či regionech; každý zaměstnanec tedy může mít různá práva při převedení do nové organizace.
Na závěr Senátor Kroc zdvihl otázku ohledně zaměstnaneckého zázemí pro lidi vykonávající správu mzdových agend: kolik osob bude skutečně schopno tuto agendu zvládnout? Je patrné, že tento proces vyžaduje mnohem více detailního plánování než doposud připravený návrh počítající pouze s centralizovanou administrativou bez hlubšího zamyšlení nad praktickými důsledky navrhované reformy ve státní správě.Senátor Kroc (BPP) vyjádřil pochybnosti ohledně náročného úkolu, který si klade státní správa, totiž vytvořit dvě stě dvacet úřadů během jednoho roku. Podle něj se jedná o zcela nereálný plán, a to zejména s ohledem na problémy s personálními a technickými zajištěními. Kroc upozornil na složitosti spojené s přechodem zaměstnanců mezi obcemi a krajskými úřady, což přidává na důvodnosti jeho skepticismu.
V průběhu diskuze bylo zdůrazněno, že přípravy na delimitaci zaměstnanců by měly být zahájeny co nejdříve. Zejména v srpnu by mohlo nastat urychlení procesního schvalování těchto přesunů. Nicméně stále existuje řada nejasností ohledně toho, jak vše konkrétně proběhne – kdo bude odpovědný za podpisy potřebné k převodu zaměstnanců a jaké konkrétní role budou jednotliví pracovníci plnit.
Kroc také upozornil na nedostatečné rozpočtové prostředky pro státní správu v nadcházejícím roce. Předpokládal vyšší částku než byla avizována, což je podle něj v kontrastu s reálnými potřebami pro adekvátní fungování nových úřadů. Novinářské zprávy naznačují, že ministerstvo má ve svém rozpočtu pouze šest miliard korun místo očekávaných deseti miliard.
Současné podmínky pro státní úředníky byly také kriticky posouzeny; Kroc zmínil význam kvalitních pracovních podmínek pro efektivitu práce zaměstnanců. Jak uvedl, dobré kancelářské vybavení a příjemné pracovní prostředí striktně ovlivňují výkon těchto pracovníků.
Zvláštní pozornost senátor věnoval otázkám týkajícím se archivace dokumentace související s tímto přechodem – archivy mají objem téměř čtyřiceti kilometrů a odborníci musí mít k těmto materiálům snadný přístup i po plánované reorganizaci.
Na závěr bylo zmíněno doporučení Ústavně-právního výboru Senátu zamítnout projednávaný legislatívní návrh. Tento krok zahrnoval jmenování zpravodaje pro další jednání o této problematice a delegaci povinností vůči předsedovi Senátu Tomáši Golánovi vrátit se k této záležitosti při dalším projednávání v Senátu.Senátor Kroc (za ODS) se domnívá, že plán vytvoření 220 nových úřadů během jednoho roku je naprosto nereálný. Tento návrh byl předložen v rámci rozsáhlé reformy státní správy a vyvolal mezi politiky i odborníky mnoho otázek. Podle Kroce by takové tempo mohlo vést k chaosu a zhoršení kvality poskytovaných služeb občanům.
Přestože cílem navrhované reformy je zjednodušení administrativních procesů a zvýšení efektivity úřadů, senátor upozorňuje na skutečnost, že příprava a realizace takového množství změn vyžaduje značný čas a plánování. Vytvoření nových institucí má své náklady nejen finanční, ale také časové a personální. Proto tvrdí, že je důležité být realističtější při stanovení cílů.
Dalším aspektem této debaty je potřeba posuzovat reálný přínos každého jednotlivého úřadu. Kroc se domnívá, že bez podrobného posouzení účelnosti jednotlivých institucí lze očekávat pouze plýtvání veřejnými prostředky. Je nutné dbát na to, aby každá změna byla poznamenána důkladnou analýzou potřeb občanů i aktuální situace ve státní správě.
V kontextu současných výzev čelící Evropské unii, jako jsou bezpečnostní obavy či ekonomické problémy způsobené pandemií nebo válkou na Ukrajině, zdůrazňuje senátor potřebu stabilního vedení v veřejném sektoru. Dodává však, že jakékoli zásady pro zefektivnění administrativy nesmí být zaměňovány za chaotickou expanzi státních orgánů.
Kroc také poukázal na to, že zavádění velkého počtu nových úřadů může negativně ovlivnit stávající struktury tím způsobem, že jejich fungování bude narušeno nedostatkem personálních kapacit či technického zajištění. Klade důraz na nutnost vyškolení stávajících zaměstnanců a optimalizaci jejich práce spíše než jen přidávání nových míst bez jasného strategického rámce.
Na závěr senátor Kroc vyzval k otevřenému dialogu o tom, jakými cestami by se měly uskutečnit potřebné revize ve státní správě s ohledem na efektivitu i adaptabilitu systému vůči dynamickým změnám ve společnosti i hospodářství. Domnívá se totiž, že konstruktivní debata může přinést hodnotnější návrhy než rychlá opatření bez dostatečných základních analýz.