
Senátorka Kovářová, členka za hnutí Senátor 21, se vyjádřila k aktuální debatě týkající se Smlouvy České republiky se Svatým stolcem a zdůraznila, že diskuse je zcela zkomolená. Mnozí to vnímají jako střet mezi progresivisty a konzervativními křesťany, avšak podle ní je podstatou sporu ochrana státní svrchovanosti. Je přesvědčena, že lidé by měli více vážit hodnotu suverenity ČR místo toho, aby ji považovali za prázdný pojem.
Kdybychom přistoupili na to, že smlouva obsahuje pouze nesporné body, Kovářová tvrdí, že nemůžeme souhlasit s jejím obsahem na základě principů. Poukazuje na absurdnost představy o jednostranném zavazování souseda k dodržování určitého pravidla – jako například nebil své děti – zatímco my sami nemáme žádnou takovou povinnost vůči jinému subjektu.
Smlouva však neobsahuje pouze nezpochybnitelné body; zahrnuje také sporné otázky jako ochranu mlčenlivosti pracovníků církve v případě trestných činů. Dalším problematickým aspektem je jednosměrnost této dohody. ČR má být povinna dodržovat ustanovení smlouvy vůči cizímu subjektu bez jakýchkoliv závazků z druhé strany ohledně úpravy vnitřních záležitostí státu.
Když se zamyslíme nad tímto aspektem smlouvy - co vlastně Svatý stolec garantuje České republice? Nic. Z jakého důvodu by měl zasahovat do našich interních věcí? Podle senátorky Kovářové i ti nejoddávanější stoupenci víry by měli mít důvod dokument odmítnout.
Odmítavý postoj Kovářové ke Smlouvě dokládá i její aktivní účast ve Výboru pro obranu a bezpečnost Senátu. Navrhla totiž poslat tuto kontroverzní dohodu k přezkoumání Ústavním soudem kvůli jejím problematickým aspektům – například nejasnosti definice pastoračních pracovníků a jejich rozšíření práva na zpovědní tajemství.
Bohužel kvůli absenci některých členů výboru návrh neprošel pouhým hlasem. Následující týden bude probíhat jednání pléna Senátu o ratifikaci této mezinárodní smlouvy a senátorka Kovářová plánuje návrh opět podpořit s cílem zajistit detailnější prověření obsahu smlouvy Ústavním soudem. Svůj postoj opakuje: není potřeba spěchat s ratifikací dokumentu diskutovaného dlouhá léta – téměř čtvrt století – proto je spolupráce s nejvyššími ústavními orgány klíčová pro udržení otevřeného dialogu o otázkách státní suverenity a svrchovanosti.
