Sociální demokracie (SOCDEM) zdůrazňuje, že historie by neměla sloužit jako nástroj politické hysterie. Tento postoj zaujal předseda SOCDEM Jiří Nedvěd při akci reagující na plánovaný sjezd sudetských Němců v Brně. Společně s ním se této události zúčastnili také historik Jan Mach, bývalý prezident Miloš Zeman a expremiér Jiří Paroubek. V kontextu komplexních historických vztahů mezi Čechy a sudetskými Němci je pro socdemáky důležité zachovat citlivost a porozumění.
Jiří Nedvěd upozornil, že sociální demokraté byli vždy silnými odpůrci nacionálního socialismu a měli své oběti v mnoha obdobích historie. Odkázal na tragické události, které postihly jejich členy hned po nástupu Hitlera k moci od ledna 1933, stejně jako během období Mnichova a protektorátu. Podle něj prvorepubliková Československá republika byla místem útočiště pro nespočet německých uprchlíků prchajících před totalitním režimem.
Nedvěd rovněž poznamenal, že nadcházející sněm je ze strany některých politiků vnímán jako neadekvátní krok ke smíření mezi českými a německými obyvateli. Podle něj by česká politika neměla podporovat akce, které zasahují do citlivých historických otázek bez dostatečné úcty k minulosti. Skutečné smíření vyžaduje objektivní pohled na dějiny bez překrucování faktických údajů.
Jan Mach posunul diskusi dále tím, že vysvětlil kontext poválečného odsunu sudetských Němců z pohledu mezinárodního práva a dohod po druhé světové válce. Vyvrátil tak mýtus o svévolné deportaci důvodem k vášnivým debatám okolo současných vztahů mezi Čechy a Němci. Upozornil na to, že oslavy nebo vzpomínkové akce ve sporu o sudetské Němce by mohly vyvolat další napětí místo očekávaného usmíření.
Mach také představuje komparativní analýzu situace v Polsku ve srovnání se situací v Československu. Kde byl odsun až devíti milionům Němcům významným bodem pro porozumění tehdejším podmínkám evakuace lidí v rámci mezinárodní dohody hodnocené klíčovými mocnostmi té doby.
Na závěr lze říct, že pohled Sociální demokracie ukazuje na potřebu rozumného přístupu při nakládání s historií nejenom jako otázkou identifikace viníků nebo obětí minulosti ale i tvářením obecného směru společnosti směrem k budoucnosti bez zbytečných konfliktů nebo emocí založených na nezralém chápání historického kontextu – to vše je zásadní pro úspěšný rozvoj demokratického procesu České republiky nejenom nyní ale i dlouhodobě do dalších let.
