Mgr. Petr Štěpánek, představitel strany Trikolora, se ve svém komentáři zaměřil na netradiční cestovní kancelář CK Parlament, která nabízí možnost uniknout z každodenní rutiny a navštívit vzdálené kouty světa. Zábavné zájezdy do exotických destinací jsou přístupné pro zákonodárce, senátory a poslance bez nutnosti vynakládat vlastní peníze – náklady totiž hradí daňoví poplatníci. Tato situace vyvolává otázky o etice takového přístupu k veřejným financím.
Cesty za hranice všedních dnů obvykle mají zvláštní důvod – například osobní oslavy významných narozenin jako dalajláma. V takových případech si politici zajišťují letenky, ubytování a další výdaje bez ohledu na skutečné benefity pro stát či občany. Zájezdy se pak mohou proměnit v politickou šou s fotografiemi z exotických destinací jako důkaz efektivity jejich práce.
Na poli politiky se setkáváme s řadou zástupců různých stran, kteří využívají cestování nejen k reprezentaci země, ale také ke svému osobnímu prospěchu. Například Břetislav Rychlík z ODS aktivně hájí zájmy České televize v Senátu a mimo to čerpá výhody ze svých zahraničních akcí spojených zpravidla právě s veřejnými prostředky.
Další zajímavou postavou je Jitka Seitlová působící v KDU-ČSL, která měnila své politické dresy tak často jako destinace pro cesty. Její kariéra nabídla mnoho příležitostí pro zaměstnání ve vysokých politických funkcích a zahraniční cesty pojímala jako součást svého politického marketingu.
Když se autor zmíní o Jiřím Růžičkovi reprezentujícím TOP 09, ilustruje tím případ jednotlivce odměňovaného volebním úsilím za podporu kontroverzních návrhů či rozhodnutí na radnicích Prahy 6. Cestování do Indie nebo jinam je však zpravidla podrobeno kritice ze strany občanské společnosti kvůli absenci jasného prospěchu pro české hospodářství nebo kulturu.
Přemysl Rabas je dalším senátorem spadajícím do klubu Pirátů a SEN 21; jeho pracovní vytížení zkombinované s funkcemi podráží nohy legitimitě jeho aktivit při obraně veřejných zájmů při obdobně smýšlejících aktech zahraničních cest za publikačními účely či propagační podporou vlastního jména skrze darování triček dalajlámovi dobře ukazuje povahu moderních politiků.
Pavel Žáček známý pod přezdívkou Pažout má velmi specifický background; jeho nemalé zásluhy coby dlouhodobého politika mu dovolují využívat jakékoli příležitosti spojené s cestováním i osobním komfortem dorozumění mezi politikou slovensky sousedícími státy versus organizovaných expedic doléhajících až k himálajským vrcholům – což většinově končí pozitivním dojmem pouze u nich samotných bez plnohodnotného dopadu na státní kasu ČR.
Nepříjemná mediální pozornost pak byla adresována Tomiu Okamurovi za volbu pouze členů nové vládní koalice na jeho první oficiální návštěvu Slovenska oproti obsazení poloviny poslancům bývalé vlády plánované turistické expedice k dalajlámovi v Indii jasně ukazuje aktuální polarity českého politického diskurzu ohledně správného použití rozpočtových prostředků dostupných hlasujícím voličům.Celkově tedy tento fenomén nezůstává bez odezvy mezi obyvateli ČR i analýzy ze strany médií dotýkajících jak spravování státních financí,tak étos samotného demokratického fungování poslaneckých mandát svědkem morálně pokleslé situace ve vojenském míření nedaří domobranám Nahoru .