Barbora Urbanová (STAN) se kriticky zamýšlí nad alarmující situací, kdy letos v České republice zaznamenali osm úmrtí dětí. Otázka, jak je možné, že dochází k tak tragickým událostem, je podle jejího názoru spojena s vážným selháním našeho systému ochrany ohrožených dětí. Případ malé Viktorky, která přišla o život kvůli nepochopitelnému rozhodnutí svěřit ji do péče otci, jen podtrhuje nutnost hluboké revize celého mechanismu.
Urbanová zdůrazňuje potřebu posunout diskusi od hledání viníků k reálným a praktickým řešením pro zkvalitnění systémové péče o děti. I když se samozřejmě setkáváme s selháními jednotlivců a institucí, musí být naším cílem vybudovat systém flexibilní a schopný pružně reagovat na každou krizovou situaci. Je důležité mít na paměti, aby nedošlo k tomu, že jedno selhání bude znamenat konec pro všechny složky systému.
Ve veřejné debata je často přetřásán konflikt mezi snahou ochránit děti před škodlivými rodinnými prostředími a zároveň respektovat práva rodičů na rodinný život. Podle Urbanové bychom měli vždy mít na prvním místě zájem dítěte – tento princip by měl být jasně zakotven v legislativě i praxi. Význam tohoto sdělení ovšem není dostatečně reflektován jak ve výkladech práva v Česku, tak i ve skutečné aplikaci právních norem.
Pro zajištění bezpečnosti dětí by bylo vhodné zavést semaforový systém hodnocení rizikových situací. Takový systém by umožnil odborníkům jasně identifikovat potenciálně nebezpečné okolnosti u rodičů s psychickými poruchami nebo závislostmi a prioritizoval by opatření ještě před jejich návštěvou u dítěte.
Další zásadní změnou je zapojení multidisciplinárních týmů do rozhodovacích procesů u soudních případů spojených s péčí o děti. V jiných zemích jako Rakousko už fungují modely spolupráce mezi soudci a psychology přímo během řízení; tato praxe pak výrazně zlepšuje kvalitu rozhodování.
Konečně Urbanová apeluje na jasnější legislativní rámec pro sledování podmínek návratu dítěte do rodiny po problémech jako jsou například závislosti rodičů či násilí. Kontroly musí být prováděny pravidelně a musí obsahovat konkrétní postupy pro nápravu případného porušení stanovených podmínek.
Poslankyně STAN si přeje nejen zvýšení povědomí o této problematice mezi širokou veřejností ale také aktivní zapojení občanů do debaty kolem zlepšení ochrany dětí v našem státě. Společným úsilím můžeme přispět k nové éře plné naděje pro bezpečnost našich nejmenších – nevzdávejme to!