Radovan Vích, člen hnutí SPD, zdůrazňuje, že Česká republika by měla aktivně hájit své zájmy v rámci mezinárodních dohod a summitů. Je přesvědčen, že rozhodnutí přijatá na takových setkáních mohou mít dalekosáhlé následky pro naše občany i samotný stát. Proto je klíčové, aby vládní představitelé zastupovali prioritně české zájmy.
Vích kritizuje plán předchozí vlády na postupné zvyšování obranných výdajů až na 5 % HDP do roku 2035. Tento krok považuje za neodpovědný a neudržitelný pro veřejné finance České republiky. Podle něj by tento závazek vedl k tomu, že významné částky ze státního rozpočtu by musely být alokovány na obranu, což by mělo negativní dopad na jiné důležité oblasti jako jsou zdravotnictví či školství.
V programovém vyhlášení současného kabinetu není žádná zmínka o takovýchto závazcích ke zvyšování vojenského rozpočtu. Pokud by měl stát přijmout dlouhodobý závazek ve prospěch obrany, musí to být podloženo důkladnou odbornou a politickou diskusí zaměřenou na skutečné potřeby české armády místo pouhé matematiky procent.
Dále Vích upozorňuje na to, že bezpečnost nelze zajistit pouze vysokými výdaji. Klíčovým faktorem je skutečná připravenost armády České republiky a její schopnosti reagovat v krizových situacích. Problematické je také nedostatkové množství vojáků či technického personálu k zavádění nových systémů do armádní technologie.
Zajímavým faktem je kritická reakce bývalých vládních představitelů vůči aktuálnímu vedení státu přestože minulý kabinet nedodržel svůj vlastní závazek dosahující dvou procent HDP v oblasti obrany. Skutečné obranné výdaje se totiž loni pohybovaly pouze 1,86 % HDP podle metodiky NATO.
Podle Víchova názoru potřebuje Česká republika modernizovanou armádu schopnou efektivního zásahu v krizových situacích. Tohoto cíle však nelze dosáhnout pouhým navyšováním rozpočtu bez toho aniž bychom se zaměřili na nákup potřebných schopností s odpovídající transparentností a podporou domácího obranného průmyslu.
Na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře bude klíčové disponovat tímto pragmatickým postojem při obraně obyvatelstva i správě veřejných financí společnosti jako celku; tedy úsilím spojit bezpečnostní strategie s odpovědným hospodařením s prostředky daňových poplatníků tak, aby byl výsledný efekt co nejpřínosnější pro všechny občany České republiky.