Jan Zahradil ze strany ODS tvrdí, že Česká republika se ke své vlastní škodě ocitá na okraji důležitých politických událostí. V této souvislosti zmínil nedávný čtvrtý ročník CPAC (Conservative Political Action Conference), který proběhl v Budapešti, a který vyzdvihuje význam zastoupení konzervativních hodnot v rámci evropské politiky. Zahradil upozornil na to, že česká politika je příliš jednostranně zaměřena směrem k Demokratické straně USA a nevyužívá možností spolupráce s republikánskými uskupeními.
CPAC se za poslední léta stal zásadním prvkem pro konzervativní směr Republikánské strany ve Spojených státech. Její vliv vzrostl od Trumpova zvolení v roce 2016 a dnes určuje klíčové priority strany. V minulém roce obdržel Viktor Orbán povolení k pořádání tohoto významného eventu v Evropě, což mu umožnilo vybudovat cenné kontakty s americkými politiky a think-tanky.
Letošní ročník CPAC ukázal výraznou přítomnost osobností z nově vytvořeného Eurasijského bloku Patriotů pro Evropu (PfE). Kromě Orbána patřily mezi hlavní řečníky i další význačné postavy jako Geert Wilders nebo Herbert Kickl. Tento projekt má ambici propojit nacionalistické vůdce napříč Evropou tak, aby mohli efektivně čelit liberally zaměřeným progresivcům.
V českém politickém prostředí však panuje dojem stagnace a nevhodných reakcí zejména od ODS, která místo využití těchto vazeb volila obranu osvojovaných stereotypů o „Putinových spojencích“. Tato distinktivní kritika dokládá úpadek vlivu této strany nejen doma, ale i na mezinárodní scéně. Podle Zahradila by bylo žádoucím krokem začít měnit dosavadní přístup České republiky k zahraničněpolitickým otázkám dříve než při podzimních volbách.
Jak potvrdila participace amerických představitelů na budapešťském CPAC, událost byla také svědkem pestré účasti zástupců Latinské Ameriky či Izraele. Absence České republiky na takovémto fóru poukazuje na její izolaci uvnitř širšího kontextu středoevropských vztahů a zdroje politického vlivu.
Zahradil ve svých závěrech ostře kritizoval nedávnou orientaci české vlády směrem ke slabému eurorealismu a přílišné zaměřování na Ukrajinu jako způsob posunu od stabilního partnerství se zeměmi střední Evropy a USA. Jak naznačil svou vizí o potřebnosti revize atlantických vazeb během nadcházejících volebních cyklů se domnívá, že ČR musí napravit svůj dosavadní kurs jinak riskuje trvalou marginalizaci ve vysoce dynamické evropské politice.