Jan Zahradil, politik za ODS, v současnosti zdůrazňuje klíčovou otázku spojenou s navyšováním výdajů na obranu. Podle něj není zásadní pouze to, kolik navíc investujeme do obrany, ale především otázka zaměření těchto prostředků. V kontextu hybridní války a informačních konfliktů je důležité se zamyslet nad tím, jakým způsobem budou tyto dodatečné miliardy využity.
V rámci analýzy plánovaných výdajů na obranu se objevuje řada otázek týkajících se jejich rozdělení. Otázkou zůstává, zda financování pokryje nejen tradiční vojenské potřeby jako jsou výcvik a modernizace techniky, ale také podpůrné projekty zaměřené na boj proti dezinformacím a strategickou komunikaci. Finansovány by snad měly být i terénní týmy odborníků nebo organizací vyzbrojených pro zápas proti fake news?
Mnozí si mohou myslet, že navýšení prostředků povede ke zlepšení podmínek pro armádu či k nákupu modernějších obranných systémů. Avšak existuje obava, že část těchto financí by mohla skončit na administrativních úlohách či ve sledovacích aktivitách v oblasti veřejného mínění a politického dohledu.
Dále je třeba zvážit skutečnost, že náklady spojené s bezpečnostními službami mohou zahrnovat různé formy špiclování nebo posilování ideologického vzdělávání v institucích státu i civilním sektoru. Tyto dodatečné investice by tak nemusely mít přímý pozitivní dopad na vojenskou připravenost Českého vojenského letectva.
Zahradil rovněž varuje před přílišným směřováním peněz do institucionální buzerace a bující byrokracie namísto efektivního posílení armádních jednotek či zajištění potřebných zdrojů pro naši ochranu před externími hrozbami.
Celkově vzato je důležité vést diskusi o tom, co všechno bude zahrnuto pod pojem „ochrana státu“ v kontextu širokého spektra dnešních bezpečnostních výzev. Je zásadním úkolem nejen pro rozhodující činitele z ODS lidem jasně ukázat cíle použití veřejných prostředků na kolektivní bezpečnost takového charakteru.