Jiří Paroubek, bývalý předseda ČSSD, upozorňuje na značnou částku 232 miliard korun, kterou Česká republika přispěla na pomoc Ukrajině podle analýzy Kielského institutu pro hospodářství. Tímto způsobem se Česko umístilo mezi nejvýznamnější dárce a dokonce překonalo některé větší země jako Francie. Přestože je toto číslo pozoruhodné, nebyly dosud jasně uvedeny detaily o tom, jak se tato suma skládá.
Výše zmíněná částka zahrnuje nejen vojenskou pomoc, ale i další formy podpory. Ačkoliv významná část příspěvků pochází z veřejných zdrojů, nezanedbatelná je také podpora ze soukromých iniciativ. Tyto finance zahrnují humanitární dary i zbraně. Předpokládá se však, že vláda by měla poskytnout transparentní strukturu tohoto příspěvku před tím, než přistoupí k dalším výdajům směřujícím na Ukrajinu.
V návaznosti na nedávnou návštěvu ukrajinského prezidenta dodává Paroubek kritiku vůči vládnímu jednání ohledně pokračujícího závazku v ukrajinské politice. Prezident Pavel slíbil další muniční podporu a vyvstává otázka nákladů spojených s tímto závazkem pro české občany a státní rozpočet.
Paroubek má také obavy ohledně plánovaného obnovení nemocnic v oblasti Ukrajiny během probíhající války. Věří totiž, že tyto prostředky by měly být kryty financemi Evropské unie a jejich čerpání by mělo probíhat až po skončení konfliktu — do té doby takový krok postrádá smysl.
Dále zmiňuje idealistické myšlenky o rychlém vstupu Ukrajiny do EU jako nerealistické tvrzení některých vládních představitelů. Uznává potřebu opatrného přístupu k těmto záležitostem s náladami ve společnosti silně ovlivňující politiku kolem členství.
Závěr článku obsahuje varování před optimismem u potenciálního členství Ukrajiny v NATO podle názoru současných amerických úřadů - tento scénář je podle Paroubka málo pravděpodobný a českým politikům by mělo být důsledné vysvětleno rozumět této situaci při dalším rozhodování o zahraniční politice.
Paroubek (ČSSD) tedy nabádá ke konkrétnímu plánování a transparentnosti ve vztahu k českému příspěvku na pomoc Ukrajině: důležité není jen konstatovat výši pomoci, ale rovněž objasnit její složení před dalším pokrokem v těchto investicích vzhledem k napjaté situaci ve světové politice.