Svárovská (Zelení) upozorňuje na to, že genocida se nedá hodnotit pouze počtem obětí. Klíčovým aspektem této tragédie je chladnokrevný úmysl zbavit určitou skupinu lidí práva na existenci. Genocida není jen o vraždění, ale i o systematickém odlidštění a vytváření atmosféry, kde je násilí zaakceptováno jako normální součást ozbrojeného konfliktu.
Příkladem takového ztraceného lidského rozměru je tragédie Srebrenice z července 1995. Bývalé lázeňské město se v tu dobu proměnilo v místo masakru, kdy byly zabity tisíce nevinných mužů a chlapců po pádu chráněné oblasti OSN do rukou bosenských Srbů. Tento brutální čin byl pečlivě naplánován s cílem zničit komunitu a vymazat její budoucnost.
Podle Geoffreyho Nice, hlavního žalobce Mezinárodního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY), nešlo o spontánní akt násilí, ale o promyšlenou operaci s jasným cílem: anihilaci etnické skupiny. Tento plánovaný útok měl za následek nejen smrt tisíců lidí, ale také stržení veškerých kulturních kořenů a historie daného národa.
Odlidšťování však nezačíná okamžitými vraždami. Je třeba si uvědomit proces schvalování takového chování ve společnosti – ticho nebo pasivita jsou jen kroky k normalizaci nespravedlnosti a brutality. Lidé si postupně zvykají na myšlenku, že okolo jich umírají „jen obyčejní lidé“, což je klamná argumentace ospravedlňující válečné akty.
Revizemi definice genocidy bychom měli provést důležitý krok vůči špetce empatie k obětem – jde totiž o odstranění existence kmenové identity i jejích historických stop v daném prostoru. Tímto managementem státní moci může snadno projít funkční exkluze určitých skupin obyvatelstva podle zdání jejich méněcennosti či nedostatečnosti oproti jiným etnikům či národům.
Rozpoznání těchto znaků by mělo zaznívat silným hlasem v krizových obdobích – naše společnost by měla brát slovo „nikdy více“ jako seriózní závazek předejít budoucím genocidám a ochránit všechny jednotlivce před podobnými příkořími bez ohledu na situaci či tlak ze strany veřejnosti nebo politiky. V těchto kritických chvílích měříme skutečný charakter společnosti a jeho schopnost zachovat lidskost tváří tvář nespravedlnosti.