Zdeněk Hřib, namísto efektivního posunu v pražské dopravě jako náměstek pro dopravu, zanechal po sobě velké otázky ohledně toho, co se vlastně podařilo uskutečnit. V rámci článku „Scheinherr (Praha sobě): Hřibilance aneb Co zbylo v pražské dopravě po Zdeňku Hřibovi“ se zaměřil Adam Scheinherr na klíčové problémy a absenci konkrétních výsledků, které definovaly jeho období.
Na počátku svého působení Zdeněk Hřib převzal směr od svých předchůdců a pracoval na rozvoji různých druhů dopravy. Tento aspekt je určitě pozitivní, avšak zásadním problémem bylo to, co se nepodařilo realizovat. Po Hřibovi tak nezůstalo mnoho koncepčně rozpracovaných projektů; spíše prázdné šanony čekající na vlastní realizaci.
Scheinherr poukazuje na konkrétní příklady stagnace různých projektů. Například drobná úprava tramvajového ostrůvku na Staroměstské zastavila svou cestu k realizaci více než dva roky, což ukazuje na nedostatečné iniciativy v oblasti dopravy. Na druhou stranu uznává přínos Zdeňka při jiných menších projektech jako byl zásah v Biskupcově ulici.
Projekt rekonstrukce Libeňského mostu narazil do značných potíží a skončil ve slepé uličce právních komplikací. Dle odborníků došlo ke změnám ze strany dodavatelů stavby takovým způsobem, který zpomalil celý proces a vedl k zásahu ÚOHS. Dnešní nástupce bude čelit obtížím s vyřešením této situace.
Možnost výstavby metra D vzbuzuje obavy o dlouhé zpoždění – dokončení projektu by se mohlo protáhnout o celých šest let během Hřibova období ve funkci. Tato trajektorie ukazuje bezprecedentní nezájem o jeden z největších současných českých stavebních projektů a absence pokroku je alarmující.
Situace kolem Městského okruhu je také neuspokojivá; plánování za poslední tři roky nepokročilo ani o krok vpřed a existují obavy z možného propadnutí podepsaného povolení EIA (posouzení vlivu na životní prostředí), což by dále opozdilo pokračování prací o další dekádu. Když zvážíme celkový hýbající potenciál infrastruktury Prahy, tyto překážky vytvářejí vážnou výzvu pro následující vedení města.
Krom toho byla lanovka spojující Podbabou s Bohnicemi zasazena do stáze místo pokroku směrem k jejímu budování – jasný příklad ambiciózního projektu čekajícího marně ve frontě úřednického mlčení těsně po odchodu minulého vedení.V článku “Scheinherr (Praha sobě): Hřibilance aneb Co zbylo v pražské dopravě po Zdeňku Hřibovi” autor vyjadřuje své obavy ohledně stavu pražské dopravy po odchodu Zdeňka Hřiba z čela rady. Kritizuje, že projekty, které měly zlepšit dopravní situaci v metropoli, často skončily pouze na papíře. Mnohé z navrhovaných revitalizací a nových tramvajových tratí se nesplnily a chybí dokonce i studie proveditelnosti. Koalice složená z Pirátů a ODS se podle něj neprojevila jako efektivní spolupráce zaměřená na řešení problémů.
Dále se zdůrazňuje, že klíčové rozhodovací pravomoci ve věcech městských investic nyní leží v rukou radního pro finance Kováříka (ODS). Autor poukazuje na to, že odpovědnost za rozvoj infrastruktury by měla být jasně definována a vedením projektů by měl pověřit někdo s adekvátními zkušenostmi – nikoli politické jestřáby zaměřené pouze na mocenské posty.
S příchodem nového náměstka Jaromíra Beránka se očekávání nemohou příliš zvýšit. I přes jeho intelekt a pracovní nasazení bude čelit těžkostem způsobeným stávající politickou atmosférou plnou sporů a neshod mezi koaličními partnery. Autor má pocit, že i když nový náměstek může mít dobré úmysly, problémové faktory přesahují jeho dosah.
Zdeněk Hřib byl kritizován za to, že nevytváří nové podklady pro budoucnost města. Mnoho iniciativ splnil spíš jako repríz obsahující projekty vypracované před jeho nástupem do funkce. Článek naznačuje ironii vůči dlouhému seznamu úspěchů bývalého primátora s tím, že ta většina již byla hotová dávno předtím.
Autor dále varuje před nebezpečím stagnace intricities podHribovou administrativou. Obává se prázdných šanonů plných neuspořádaného materiálu coby odkazu budoucícím lídrům pražské dopravy; domnívá se totiž, že bez průlomových návrhů hrozí propad do letargie pro celé město.
Pro lepší budoucnost Prahy je zapotřebí silné vedení schopné implementovat konkrétní řešení namísto prázdných slibů či výkonnosti reflektující jen povrch problému místo jejich řešení. Dobré výsledky mají nad jednotlivými obrázky prioritu; autor apeluje na voliče už nyní s výzvou k zamyšlení při příštích volbách o dalším směrování hlavního města České republiky.