Poslanci Evropského parlamentu schválili konec dovozu ruského plynu, o němž promluvila europoslankyně Markéta Gregorová z Pirátské strany. Tento krok je považován za významný milník v úsilí Evropy o energetickou nezávislost a bezpečnost. Gregorová zdůraznila, že tímto rozhodnutím se podaří snížit příjmy ruského režimu částkou téměř jedné miliardy eur měsíčně, což ovlivní i jeho válečný rozpočet.
Dohoda byla výsledkem intenzivního vyjednávání mezi Parlamentem, Radou a Evropskou komisí, na které se Gregorová podílela jako stínová zpravodajka. „Toto je historický úspěch pro celou Evropu,“ uvedla s tím, že ukončení závislosti na ruském plynu přinese nejen ekonomické výhody, ale také zvýšení bezpečnosti regionu. Nicméně vyjádřila obavy ohledně pomalějšího postupu v zákazu dovozu ruské ropy.
Rozšíření původního zákazu o ropu bylo součástí diskuzních bodů během jednání. Přestože se Europoslance nepodařilo prosadit zákaz ropy do tohoto nařízení přímo, bylo dosaženo písemného závazku od Komise k tomu, aby připravila samostatný zákon do začátku příštího roku. To by mělo mít kladný dopad na budoucnost evropské energetické politiky a opět potvrdilo sílu společného postupu EU proti agresi Ruska.
Gregorová také přispěla k urychlení datumu konce importu zkapalněného ruského plynu (LNG). Zákaz by měl vstoupit v platnost již 1. ledna 2027 namísto původně navrhovaného data díky jejím usilovnému prosazování změn ve výboru pro mezinárodní obchod (INTA). To představuje zásadní krok vzhledem k tomu, že většina dodávek ruského plynu do Evropy probíhá právě touto formou.
V konečném textu opatření nebyly uplatněny žádné výjimky pro státy jako Maďarsko nebo Slovensko, což bylo také výsledkem silného tlaku ze strany jednotlivých členských zemí. Markéta Gregorová ocenila rozhodnutí parlamentní většiny držet kurz bez kompromisů vůči státům chtějícím oddálit realizaci těchto opatření: „Doufám ve dosažení našeho cíle co nejdříve.“
Celkově tedy rozhodnutí o zastavení dovozu ruského plynu znamená zásadní posun směrem ke stabilnější geopolitické situaci v Evropě a jasnou reakci na současnou krizi způsobenou válkou na Ukrajině; krok kupředu nejen pro evropskou energetiku ale i globální politiku bezpečnosti a spolupráce mezi členskými státy Unie.