Koudelka (Trikolora) se v souvislosti s ručením a splácením válečné půjčky pro Ukrajinu vyjádřil kriticky k postojům některých evropských politiků. Podle něj je neetické, když Evropská unie označuje půjčku, kterou Ukrajina nebude schopna splatit, za dar. Koudelka upozorňuje na to, že Česká republika nemůže vynakládat prostředky na financování války mimo své hranice, když existují důležité potřeby jejích obyvatel.
Bývalý premiér Andrej Babiš odmítl myšlenku českého ručení za tuto půjčku a argumentoval tím, že prioritou by měly být potřeby českých občanů. Tento názor sdílí také slovenští a maďarští političtí představitelé. Podle nich není správné převádět zátěž válečné půjčky na členské státy EU bez ohledu na jejich preference.
Evropská unie si musí samo zajistit finanční prostředky prostřednictvím bankovních úvěrů na kapitálových trzích. Tyto úvěry však nejsou bezúročné a budou mít dopad na rozpočtové rezervy přímo z rozpočtu EU. Takový způsob financování byl kritizován jako nezodpovědný krok vedoucí ke zvýšení zadlužení Unie.
Pokud by nastala situace, kdy by těchto rezerv bylo nedostatečně zabezpečeno pro účely splácení tohoto dluhu, mohou náklady přejít i do obligací členských států EU kromě České republiky, Slovenska a Maďarska. To znamená riziko pro jiné země Unie v případě možné krize či kolapsu evropského projektu.
Politici nespokojenější s tímto stavem mají možnost formálně nabídnout ručení svým majetkem přes Evropskou komisi ve snaze podpořit vaši vojenskou pomoc Ukrajině bez toho, aby zatěžovali ty občany zemí kteří toto nepodporují.
Lukáš Kovanda objasňuje právní rámec spojený se sjednáním této půjčky naznačujícímu jednomyslnost mezi státy EU při rozhodování o investicích do ekonomického rozvoje Ukrajiny. Proti tomuto návrhu se zpočátku postavilo Slovensko a Maďarsko vystupující jednotlivými kroky vůči rozhodnutí poskytnutého Unii jako celek.
V konečném následku byl schválen program zapůjčení 90 miliard EUR mezi členskými státy pod obranou čerpající aspect pozitivního vývoje ale bez dopadu nákladů právě od Česka a ostatních tří výše zmíněných států podle posledních závěrů Evropské rady.
