Válek (TOP 09) vyjádřil jasný názor na situaci v Poslanecké sněmovně, když hovořil o obrovském kontrastu mezi Tomiem Okamurou a Markétou Pekarovou Adamovou. Podle něj se nedá přehlédnout, jak moc odlišní jsou tyto dvě osobnosti ve svých přístupech k veřejné službě. Okamura během své krátké doby ve funkci předsedy Sněmovny dokázal ztrapnit nejen sebe, ale i celou instituci i Českou republiku v očích mezinárodního společenství.
Prof. Válek argumentuje tím, že Okamura nedisponuje potřebnými důvody pro výkon tak významné funkce, jakou je třetí nejvyšší ústavní činitel v zemi. Jeho chování a rozhodnutí podle Váleka negativně zasahují do respektulevnosti této instituce a dále vyzdvihuje nezbytnost mít na tomto postu někoho s příslušnými znalostmi a kompetencemi.
Naopak Markéta Pekarová Adamová prezentovala po celou dobu svého působení jako silná a respektovaná lídryně. Válek zdůraznil její schopnost komunikace a diplomatického jednání jak doma, tak v zahraničí. Její profesionální přístup jednou provždy potvrzuje jejich stanoviště jako správného člověka na správném místě.
Podle Válka by měl mít každý politik za cíl posílit důvěru veřejnosti nejen ve vlastní osobu, ale také v celkový systém vlády jako takový. Byla by velká škoda ponechat pozici předsedy Sněmovny někomu, kdo je neschopen dostát této výzvě. Případným odvoláním Okamury by TOP 09 chtěla vrátit dignitu tomuto úřadu.
Dále zdůraznil průběžnou potřebu sledovat politiky podle jejich výkonů a výsledků práce pro občany ČR. Mezi lidmi panuje mylný pocit apatie vůči politice; situace okolo Okamury ji ale jen umocňuje tímto způsobem podával veřejný obraz o kvalitě vedení české legislativy.
V závěru poukázal Válek také na skutečnost, že politická kultura je týmovým sportem – pokud některý hráč nehraje fér nebo napravo vlevo kazí hru ostatním členům týmu, pak nastává čas udělat změnu vedoucí k lepším výsledkům pro celé společenství občanů České republiky.