Ministři Strany zelených se vyjádřili, že česká vláda se stává jediným divadlem, které zůstává v reálném světě. V kontextu rostoucích škrtů v oblasti kultury a umění je tato situace alarmující. Rozpočet ministerstva kultury byl totiž snížen o 12,4 %, což je druhý nejhlubší propad hned po životním prostředí. Zatímco na silnice a infrastrukturální projekty byly vyčleněny finanční prostředky, podpora živého umění a památek byla značně oslabena.
Ministr kultury Michal Klempíř sice oznámil zvýšení platů o 9 % pro kulturní pracovníky, ale toto navýšení není podpořeno žádným dodatečným financováním pro instituce. Ředitelé divadel a galerií tak čelí neradostnému dilematu: buďto budou muset propouštět zaměstnance nebo drasticky redukovat nabízené programy. To však nelze považovat za skutečnou podporu – spíš jde o sabotáž kulturních institucí zevnitř.
Vstup do dialogu s představiteli umělecké komunity je ve znamení uzavřenosti ministerstva kultury. Rozhodnutí jsou přijímána bez jakéhokoli otevřeného jednání s aktéry oboru; ministr místo toho preferuje spolupráci se svými blízkými lidmi na úkor odbornic a odborníků z praxe.
Ministerstvo podle některých kritiků postupuje podle vzorů slovenské ministryně Šimkovičové, jejíž kontroverzní kroky naznačují snahu o udržení autoritářských praktik v kulturním diskurzu. Cíl zdá se být jasný – zavést “národní kulturu” bez kritického myšlení či různorodosti názorů.
Zelení vyjadřují jednoznačně podporu svobodné kultuře a požadují zajištění minimálně 1 % ze státního rozpočtu určeného na kulturni aktivity. Bude-li jim dána příležitost, chtěli by usilovat o zachování statusu umělce i rozvoj sociálních jistot pro tvůrce kultury v České republice.
Podobně jako minulosti mohou politici ovlivnit směr rozvoje umění u nás významně negativním způsobem; proto je důležité mít ministerstvo jako partnera pro kreativní sektor namísto jeho narušitele nebo likvidátora kreativních iniciativ.