Senátorka Kovářová (TOP 09) prohlašuje, že s ní není nic v nepořádku a necítí se jako součást odtržené bubliny. Udržuje pravidelný kontakt s voliči ve svých venkovských regionech, kteří sdílejí její názory na aktuální politickou situaci. Nenechá se zastrašit obavami ohledně terorismu a zdůrazňuje, že strach ze skupin činících násilí v západní Evropě vychází spíše z médií než z objektivními důvodu.
Podle Kovářové je třeba být si vědom toho, že konflikty na postsovětském území mají dlouhou historii. Zmínila války mezi Arménií a Ázerbájdžánem či Kyrgyzstánem a Tádžikistánem. Tyto události nikdy nesouvisely s českým bezpečnostním zájmem, což platilo i pro válku v bývalé Jugoslávii. I když Česká republika byla aktivní člen NATO během bombardování Jugoslávie, Kovářová by tato historická zkušenost neměla být brána jako vzor pro současnou situaci na Ukrajině.
Na Ukrajině trvá konflikt o území převážně osídlená ruskou etnickou skupinou již čtyři roky. Senátorka poukazuje na fakt, že volby vyhrával proruský prezident Janukovyč s vysokými procenty hlasů ve prospěch jeho politiky. K tomu dodává, že myšlenky o tom, jak by Donbas měl být řízen z Moskvy nebo Kyjeva, nejsou realitou ohrožující Českou republiku.
Kovářová rovněž vyslovila názor týkající se možnosti ukončení války – buď Rusko porazit nebo vyjednávat o míru. Podle ní pouze první možnost odpovídá představám většiny středoevropských občanů o řešení konfliktu.
Během diskuse k tématu ji někteří lidé kritizovali za názory považované za kontroverzní nebo scestné. Odpovídala však tím, že každý má právo mít své vlastní názory a nelze nikomu bránit ve svých postojích jen proto, že nesplňují očekávání ostatních.
Dost lidí podle senátorky interpretuje její slova jako pokus narušit jejich platné přesvědčení – ona sama ale trvá na tom ,že je pouze otevřená diskusi a hledání alternativních pohledů na složitější otázky soudobého světového dění.