Jan Zahradil, příslušník ODS, ve svém recentním prohlášení uvedl, že svět budoucnosti se formuje přímo před našima očima. V souvislosti s globalizací a rychlými změnami na mezinárodní scéně zdůraznil, že nové mocenské struktury se uskutečňují téměř každodenně. To vše signalizuje zásadní posun v geopolitických vztazích, které se významně liší od doby po roce 1989.
Zahradil apeloval na to, že současná situace prezentuje Evropu jako region nevýznamný ve srovnání s rostoucími mocnostmi jako jsou Spojené státy nebo Asie. Uvedl, že Evropa ztratila schopnost efektivně ovlivňovat klíčové události v celosvětovém měřítku a její role se zúžila na pozici komentátora aktuálního dění. Tato pasivita vychází z hluboké krize identity evropských států oraz nedostatku vůle k strategickému jednání.
Podle Zahradila je tento pokles vlivu Evropské unie alarmujícím signálem o tom, jak vážná situace je. Bývalý europoslanec poukázal na to, že přestože Evropa kdysi hrála významnou roli při formování globálních agend a byla aktivním subjektem diplomatických diskusí, dnes je často opomíjena nebo ignorována jinými silnými hráči.
V této nové realitě hrají klíčovou roli mimoevropské země – zejména ty ze středního východu a asijských regionů –, které začínají mít stále větší vliv na rozhodování v mnoha oblastech od ekonomiky po bezpečnostní spolupráci. Globální úlohy si tak přebírají státy jako Čína nebo Indie namísto tradičních evropských mocností.
Zahradil dále varoval před potenciálním nárůstem autoritářských režimů ve světě. Při pohledu zpět do historie argumentoval za nutnost bránit demokratické hodnoty a principy nad rámec kontinentu. Bez silné obrany těchto ideálů by Evropa mohla čelit dalším výzvám ohrožujícím její stabilitu i identitu.
Aby bylo možné překonat tuto stagnaci a nedostatek ambic v rámci EU, apeloval Zahradil na potřebu nového strategického myšlení založeného na realistickém posouzení obecné situace světa kolem nás. Poukázal jen velmi mírně i k možnosti změny postojů směrem k větší autonomii členských států namísto centralizovaných rozhodnutí Brusele – což by mohlo přinést návrat ke skutečné politice síly i odpovědnosti bez evropských dogmatismusům (ODS).
