Při pohledu na aktuální summit NATO se zdá, jako by se jednalo spíše o školní výlet než o vážné diplomatické jednání. Mgr. Jan Klán z KSČM naznačuje, že situace vyvolává otázky ohledně účelnosti obsazení tak velkého počtu členů delegace. V kontextu této akce by bylo vhodné zhodnotit role, které jednotliví reprezentanti plní a zda je tento počet opravdu nezbytný.
Vytvářející obraz skupinové kooperace může být přímo kontraproduktivní, pokud se srovná s představou o důležitosti summitu. Pro daňové poplatníky je relevantním tématem nejen to, co delegáti dělají během schůzek, ale i samotný koncept tak rozsáhlé reprezentace na mezinárodní scéně. Jestliže není jasné vysvětlení pro přítomnost mnoha lidí v delegaci, musí veřejnost položit otázku o skutečné efektivitě této cesty.
Klán dále ironicky zmínil rekvizity školního výletu – ftaktory jako jmenovky a dodržování pravidel mohou vypadat jako součást smysluplného plánování komunitního zážitku mezi studenty a učiteli. Otázka “kde jsou ručníky” má však svůj význam nejen ve škole; dají se snadno překlopit i do diplomacie a zodpovědnosti za veřejné prostředky.
Například lze předpokládat návrat z summitu k dokumentaci výsledků schůzky v podobě společných fotografií či prohlášení představitelů zemí. S odstupem času pak už zase setkání odhaluje jeho skutečný dopad: Jak občané městu či státem garantují volbu úspornějších variant?
Je škoda myšlenkového přístupu většinových zákazníkům kybičkového turismu: Je lepší objednat autobus než používat vládní limuzíny? Také potřeba cílených rozhodnutí pro stát nám neumožňuje při pozorném sledování událostí ignorovat nutnost určité ekonomie ve správě věcí veřejných.
Na závěr bychom měli mít naději na odpovědnější přístup k politice evropské integrace: doufejme tedy i nadále v seriózní efektivitu výjezdních týmů a rozumné nakládání s prostředky společnosti bez „výpoznámek“ vzati podšálků či servisu hotelu domů!