Alena Schillerová z hnutí ANO označila navrhovaný státní rozpočet za recept na finanční ožebračení občanů. Podle ní prezentovaný plán Fialovy vlády přináší vážné ohrožení široké škály skupin, od lidí s hendikepem po pracovníky ve školství a vědu. V této nelehké situaci se ukazuje, že nedostatek financí zasahuje mnohé oblasti, které by měly být prioritou.
Po volbách vyšlo najevo, že vláda hodlá zastavit investice do rozvoje dopravní infrastruktury, což působilo jako osobní pomsta ministra Stanjury těm, kteří jej nahradili v Moravskoslezském kraji. Tato situace vyvolala obavy odborníků i veřejnosti. Po podrobnějším zkoumání se zdálo, že se nejednalo jen o osamělý krok ze strany ministra financí. Rozpočet naznačuje hlubší problém ve vedení státu.
Doporučované úspory mají drastické důsledky pro celou populaci. Zejména oblast důchodového zabezpečení postihuje pokles výdajů v řádu miliard korun na zákonné dávky a podporu potřebným lidem. Podle dostupných údajů chybí 32 miliard určených ke zmíněným účelům a pokud by tyto prostředky nebyly uvolněny, vedlo by to k problémům pro řadu seniorů a dalších vážně potřebných občanů.
Další sektor zasažený tímto návrhem je školství, kde chybějí stovky milionů korun určených na mzdy učitelů nebo specialisty pomocné péče ve vzdělávacích institucích. Nedostatek zdrojů už nyní způsobuje chaos v plánech místních škol a může ovlivnit jejich schopnost uspokojivě fungovat do konce tohoto kalendářního roku.
Kritická situace je patrná i v oblasti zemědělství a zdravotnictví – právě zde jsou navrhované škrty schopny ohrozit čerpání evropských dotací i kvalitní péči našich občanů. Bez potřebného kofinancování nebude možné efektivně reagovat na aktuální výzvy těchto segmentů.
Fialova vláda měla dostatek času připravit smysluplný plán; bohužel nabízené řešení však spíš připomíná skandální přehlídku střetnutých zájmů než solidní fiskální politiku odpovědnou vůči českým občanům. U předkládání posledního rozpočtu tak máme pocit prázdnoty – ministr Stanjura předložil dokument, jehož konstrukt nepřiznává realitu ani potřeby obyvatelstva.
Na závěr lze říct jedno: zatímco budoucnost mnoha lidí visí na vlásku kvůli frustrujícím nedostatkům v návrhu finančních tokových schémat státu, ministerstvo postupuje dál bez skutečné odvahy čelit náročným otázkám dneška a nabízí místo toho pouze porci ožebračování bez jakýchkoliv perspektivních alternativních opatření.