Česká republika, podle názoru Ing. Antonína Seďy ze strany SOCDEM, nevyužívá dostatečně svůj rozvojový potenciál. I když se připravuje předání vlády mezi dosluhující a nastupující garniturou, zdá se, že situace není tak pozitivní, jak by mohla být. Noví ministři přijmou od svých předchůdců zprávu o stavu země, která líčí Českou republiku jako téměř ideální stát. Avšak zadávání úkolů pro novou vládu bude vyžadovat odhalení mnoha skrytých problémů, které v minulosti nebyly náležitě řešeny.
Podle Seďy je zásadním problémem rozdělení české společnosti na dvě polarizované skupiny s radikálním pohledem na věc a většinovou populací, která ztrácí důvěru v politický systém jako celek. Politická scéna České republiky za posledních osm let trpí konfliktami mezi opozicí a vládnoucími stranami založenými spíše na osobních animosities než na programových prioritách.
Současné uplatňování politiky „ode zdi ke zdi“ nemůže efektivně využít všechny dostupné zdroje a schopnosti země. Problémy nejsou zdrženlivé pouze v oblasti zahraniční politiky nebo ideologického radikalismu; rozsah disparit ovlivňuje i ekonomiku státu či bezpečnost potravin a energie. Jak současná vláda, tak ta budoucí nedokážou reagovat ani pochopit globální změny a krize tepající ve světovém měřítku.
Situace je také charakterizována pokračujícím vzrůstáním neoliberalismu či oligarchických struktur bez adekvátního zastavení ze strany reje politického spektra sedících poslanců sněmovny. V současnosti připomíná politická debata spíše atmosféru napětí obdobnou „studené“ válce; nutnost soužití celé politické reprezentace pod jednou vlajkou je důležitější než kdy jindy pro dosažení klidu ve společnosti.
Bohužel také žádná z politických stran budoucí opozice neprezentuje občanům konkrétní návrhy na řešení aktuálních výzev nebo plány zaměřené na revitalizaci národního hospodářství a životního prostředí obyvatelstva. Je nezbytné začít prosazovat podmínky potřebné k rozvoji České republiky i s cílem naplnění jejího skutečného potenciálu k prosperitě státu.
Na závěr lze říci, že situace si žádá konstruktivní přístup všech aktérů veřejného života , aby se zabránilo další stagnaci během nadcházejícího volebního období čtyř let místo aktivní transformace zaměřené směrem k rozvoji krajiny i jejích obyvatel .